Jdete do obchodu a kromě skleněných lahví od vás supermarkety vykoupí i plechovky nebo PET lahve. Zatímco v některých státech Evropy je to běžné, v Česku se nic podobného nechystá. Ministerstvo životního prostředí návrh úplně pohřbilo. Ještě před lety přitom o mnohde úspěšném systému uvažoval bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík.
"Od záměru jsme definitivně ustoupili. I když by zálohový systém značně pomohl životnímu prostředí, jeho zavedení by bylo spojeno s četnými technickými obtížemi,” řekla on-line serveru TÝDEN.CZ tisková mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.
"Návrh zamrzl už za působení Martina Bursíka na postu ministra životního prostředí, kdy by byl součástí novely zákona o obalech, před kterou však dostala přednost novela zákona o odpadech,” řekl serveru TÝDEN.CZ bývalý šéf poradců ministra Bursíka Daniel Vondrouš, jenž se na přípravě novely podílel.
Při jejím projednávání na ministerstvu byli největšími odpůrci zástupci průmyslu, pro které tato novelizace představovala zvýšení odpovědnosti za obalový odpad. Podle ministerstva životního prostředí by zavádění systému zálohování provázely četné komplikace. "Pokud bychom v rámci ČR zavedli na PET lahve zálohu (byť třeba pouze symbolickou korunu), musela by být zejména zajištěna kontrola sbíraných PET lahví, aby tato záloha nemohla být vyplácena za lahve, které byly do ČR dovezeny pouze z důvodu vyinkasování zálohy ze zahraničí. Tato skutečnost byla realitou při zavedení německého zálohového systému," sdělila Jendeková.
Další komplikací by bylo zřizování míst zpětného odběru lahví. Nebylo by totiž možné, aby sběr PET lahví zřizovaly jen existující sběrny druhotného odpadu, které nejsou vždy lehce dostupné a lidé by tak do nich lahve zřejmě nenosili. Přičítání zálohy by tak vedlo jen ke zdražení nápojů v inkriminovaných obalech.
Tím však komplikace podle Jendekové nekončí. "Kdybychom uvažovali, že budou zřízena místa zpětného odběru v obchodech , musela by zde existovat nějaká úleva pro malé obchodníky, aby neměli povinnost vykoupit více PET lahví, než sami prodali," řekla Jendeková.
Podle Daniela Vondrouše je však stávající systém třídění do kontejnerů nedostatečný. "Protože se sbírá dobrovolně, nestačí motivace na dobrovolné odevzdávání: Takhle se nasbírá polovina odpadu a druhá půlka se částečně sbírá v ulicích a částečně se s ní topí," řekl on-line serveru TÝDEN.CZ.
Patrouš uvedl, že se počítalo zavedením jednoduššího a levnějšího systému, který se používá například ve Švédsku a který by nepředstavoval takovou ekonomickou zátěž. Systémy vracení PET láhví fungují kromě Švédska například ještě v Německu nebo Dánsku a podle Petrouše i tam jeho zavádění provázel počáteční odpor. Nicméně následně se ukázaly být efektivní a nepřinesly nijak strašlivé ekonomické dopady.
Boj o třídění odpadu tak v ČR přetrvává. Netradičně ho vyřešili například v městečku nedaleko Brna, Tišňově. Vedení radnice totiž začalo finančně zvýhodňovat lidi, kteří třídí. Za kilogram vytříděných PET lahví a nápojových kartonů dostanou lidé čtyři koruny, a to jako slevu na poplatek za odpad. Stačí, když vytříděný odpad vloží do pytle se svým čárovým kódem a postaví k popelnici. Město zajistí svoz, kontrolu a zvážení.
