Vražda Horákové ještě nemusí být promlčena
15.02.2008 15:50
Soudní bitva pro Ludmilu Brožovou-Polednovou možná ještě neskončila. Případ bývalé prokurátorky, která dostala osm let za podíl na justiční vraždě Milady Horákové, se možná znovu dostane před soud. Vrchní soud sice dřívější rozsudek zrušil, ale žalobci se to snaží zvrátit.
Vrchní státní zastupitelství zaslalo ve čtvrtek Nejvyššímu státnímu zastupitelství návrh na podání dovolání v případu bývalé prokurátorky Brožové-Polednové.
Podle vrchního soudu nebyla role bývalé prokurátorky Ludmily Brožové-Polednové v procesu s Miladou Horákovou natolik zásadní, aby ji šlo kvalifikovat jako vraždu. Skutek je proto podle něj již promlčen a stíhání zastavil. V pátek to řekla mluvčí Vrchního státního zastupitelství Irena Válová.
Nyní bude na Nejvyšším státním zastupitelství, aby návrh posoudilo a případně mimořádný opravný prostředek podalo k Nejvyššímu soudu, který o něm rozhodne.
Podle Válové zatím odešel návrh elektronickou poštou, samotné materiály dorazí na Nejvyšší státní zastupitelství jako přílohy až příští týden.
Podle říšského zákoníku Brožová sedět nepůjde
Podle předsedy senátu Vrchního soudu Martina Zelenky lze chování Brožové považovat maximálně za napomáhání k vraždě. V době, kdy Brožová tento skutek spáchala, ale stále platil říšský zákoník z roku 1852, který za takový zločin, konkrétně "vzdáleným účastníkům - pomocníkům na prosté vraždě", vyměřoval trest v rozmezí pět až deset let. Promlčecí lhůta pak v takových případech byla pět let. Trestnost zločinu tak podle vrchního soudu zanikla pět let po pádu komunistického režimu, na konci roku 1994. Do promlčecí lhůty se totiž nezapočítává období let 1948 až 1989, kdy z politických důvodů nemohly být některé zločiny potrestány.
Soudce městského soudce Petr Braun naproti tomu označil skutek Brožové za vraždu, která by ještě promlčena nebyla.
Právnička a politička Horáková byla za druhé světové války pět let vězněna, protože se zapojila do odboje proti nacistům. Po válce byla zvolena poslankyní parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce ale byla zatčena a ve vykonstruovaném procesu pak v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími zrádci režimu a agentům imperialistických mocností předávala důležité informace.
Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších 12 lidí: Jan Buchal, Záviš Kalandra a Oldřich Pecl stejně jako Horáková k trestu smrti, další čtyři na doživotí a pět dostalo různě dlouhé tresty vězení. Horáková, Buchal, Kalandra a Pecl byli popraveni 27. června 1950.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.