Chrání je, ale neshodnou se, před čím. Poslanecká imunita v úterý pomohla z vazby třem "trafikantům" ODS Petru Tluchořovi, Marku Šnajdrovi a Ivanu Fuksovi. Ne všichni jejich někdejší kolegové ze sněmovny s tím ale souhlasí a přou se o to, k čemu má imunita ještě sloužit. Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové by měl její mantinely určit Ústavní soud.
Platí imunita jen na projev poslance ve sněmovně, nebo i před jejími dveřmi? A co je to vlastně projev - řečnické vystoupení, nebo jakékoliv chování poslance? "Já nejsem ústavní právník, proboha," utíká před dotazem první místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a dodává: "Snažím se chovat tak, abych imunitu nemusel použít."
Trojici bývalých poslanců ODS se nicméně v úterý imunita více než hodila. Nejvyšší soud je díky ní vyňal z pravomoci policie a žalobců. Tluchoř, Šnajdr a Fuksa se tak po měsíci ve vazbě dostali opět na svobodu. Za údajné dohody o loňském složení poslaneckého mandátu výměnou za posty ve státem řízených firmách přitom měli jít před soud a zpovídat se z korupce.
"Cítil jsem, že jednání, které jim bylo vytýkáno, v žádném případě nebylo trestním jednáním ve smyslu trestního práva. Vzdání se mandátu je svobodné rozhodnutí poslance, na které se musí vztahovat imunita, nemůže to být jinak," pochvaluje si rozhodnutí Nejvyššího soudu předseda poslanců ODS Marek Benda.
Rvačky a vraždy
Ne všichni poslanci to ale vidí stejně."Projev ve sněmovně může být učiněn ad absurdum například s pistolí u hlavy - a i v tomto případě by to bylo považováno za jednání, na které se vztahuje imunita," zlobí se nad rozhodnutím soudu člen mandátového a imunitního výboru Jan Chvojka (ČSSD). "Projevy například korupčního jednání, nějaké nabídky, vydírání, i když jsou učiněny na půdě sněmovny, nemohou být imunitou chráněny," tvrdí. A jeho slova kvituje i šéf komunistických poslanců Pavel Kováčik: "Projev je to, co řeknu, napíšu, jak se veřejně chovám. Nikoliv že si něco pokoutně vyjednám."
A kriticky se k úternímu rozhodnutí Nejvyššího soudu nestaví jen opozice. "Já osobně jsem spíš toho názoru, že se může jednat o projev přímo související s výkonem mandátu, ne o jisté nesouvisející jednání, které může zavdávat příčiny ke spekulacím, že se z toho za chvíli stane i fyzická inzultace," myslí si Stanislav Polčák z TOP 09.
Debaty o tom, zda se poslanci nemohou teď ve sněmovně i beztrestně napadat, však rozpalují členy ODS. "Nekarikujme to," zlobí se Benda a jeho kolega z mandátového a imunitního výboru František Dědič dodává: "Nesmyslné jsou výroky, že se imunita týká vražd, ty jsou z jiného světa. Myslím, že i pánové ze sociální demokracie dobře vědí, jak to soud myslel a co se považuje za politické jednání."
Podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga nelze vykládat rozhodnutí tak, že zákonodárci jsou beztrestní, ať už na půdě Poslanecké sněmovny provedou cokoliv. Imunita podle něj chrání pouze jednání, které je součástí výkonu mandátu poslance, nikoliv třeba násilí či jiné trestné činy. "Je třeba striktně odmítnout názory v některých médiích či názory některých osob, že údajně Nejvyšší soud posvětil beztrestnost jednání poslanců spočívající například v krádežích, vydírání, násilném jednání a podobných trestných činech, pokud k nim dojde v prostorách Poslanecké sněmovny," uvedl Knötig.
Ať rozhodne Ústavní soud
Řada zákonodárců si však s vymezením vlastní imunity opravdu spíš rady neví. Neshodnou se ani na tom, zda je chrání jen ve sněmovně, nebo i venku. "Jedná se o jednání orgánů sněmovny, takže pokud má třeba výbor výjezdní zasedání, jednalo by se podle mého názoru i o něj," říká Polčák. A přidává se i šéfka poslanců Věcí veřejných Kateřina Klasnová: "Osobně si myslím, že by se mohla imunita omezit na projevy přímo na plénu." Část poslanců ale naopak tvrdí, že imunita funguje prakticky všude. "Jestli se vedou politická jednání na půdě sněmovny, nebo za jejími vraty, to přece každý chápe, že je nesmyslné rozlišovat," tvrdí Dědič.
"Výklad Nejvyššího soudu je kuriózní a špatný. Je to soudní rozhodnutí, které jde mimo rámec ústavy," uzavírá debatu nad imunitou expremiér Jiří Paroubek (NS-LEV21). Podle nové šéfka justice Marie Benešové je třeba verdikt přezkoumat. "Myslím, že je to (imunita - pozn. red.) extenzivně posunováno někam do absurdna a že by se k této otázce měl vyjádřit Ústavní soud," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ ministryně spravedlnosti.
