Vrchní soud v Praze ve středu při čtvrtém projednání případu potvrdil osvobození trojice úředníků ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Břetislava Grégra, Miroslava Elfmarka a Zuzany Matějíčkové.
Obžaloba je vinila, že způsobili státu a EU škodu přes 4,5 miliardy korun v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Zamítl tak odvolání státního zástupce proti rozhodnutí prvoinstančního soudu. Středeční rozhodnutí je pravomocné, není tak proti němu přípustné odvolání.
Vrchní soud ve středu případ řešil už počtvrté. V předchozích případech vždy zrušil rozsudek prvoinstančního městského soudu v Praze, který úředníky opakovaně zprostil obžaloby. Při třetím projednání odvolání navíc nařídil změnu prvostupňového senátu soudu. Letos na jaře však po stížnosti obžalovaných do případu zasáhl Ústavní soud, podle něhož Vrchní soud v Praze v kauze chyboval, když porušil práva aktérů případu. V postupu městského soudu nebyla podle ústavního nálezu žádná zásadní pochybení, která by vyžadovala změnu senátu.
Napočtvrté tak senát pražského Vrchního soudu, který byl zároveň vázán některými závěry Ústavního soudu, odvolání už zamítl jako nedůvodné. Středeční rozhodnutí je pravomocné, státní zástupce proti němu může podat maximálně dovolání k Nejvyššímu soudu.
Obžalobě čelili bývalý ředitel sekce strukturálních fondů MPO Elfmark, bývalý ředitel odboru koordinace fondů Grégr a Matějíčková, která vedla odbor implementace strukturálních fondů. Státní zástupce je vinil z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů EU. Podle něj Grégr s Elfmarkem odpovídali za přípravu a znění programu, jehož cílem bylo pomocí záruk usnadňovat realizaci projektů malých a středních podnikatelů. Muži podle něj vypracovali v roce 2007 s bankou znění dohody, na jejímž základě byla banka pověřena správou záručního fondu bez výběrového řízení.
V záruční bance přitom měly tehdy podíl i soukromé subjekty, a muži tak podle žalobce poškodili další potenciální uchazeče o správu fondu. Oba obžalovaní také podle státního zástupce prosadili, aby odměny pro banku mohly přesáhnout limity stanovené evropskou legislativou. O nesouladu podle obžaloby věděla nejpozději od září 2008 i Matějíčková. V letech 2008 a 2009 pak trojice podle obžaloby předložila nové znění dohody a dodatek k ní, i nová dohoda ale znovu určila záruční banku bez výběrového řízení, navíc, stejně jako předložený dodatek, umožnila čerpání odměn přes limit.
Trojice obžalovaných středeční rozhodnutí přijala s úlevou, vinu opakovaně odmítla. Elfmark k tomu v minulosti řekl, že v době, kdy se první dohoda připravovala, prý na ministerstvu vůbec nebyl. Odmítl, že by cokoliv s rozvojovou bankou dohadoval nebo že by něco záměrně prosazoval. Tvrdil, že o rozporech od spolupracovníků věděl a učinil kroky k tomu, aby byly vyřešeny. S obviněním nesouhlasil ani Grégr. Matějíčková při své dřívější výpovědi zase mimo jiné uvedla, že při rozhodování vycházela z informací od svých spolupracovníků a podřízených.
