Vrcholní manažeři IPB už nejsou stíháni

Žalobkyně zastavila stíhání šesti vrcholných manažerů zkrachovalé Investiční a poštovní banky (IPB), kteří se podle policie pokusili zbavit čtyř špatných úvěrů v hodnotě devět miliard korun. Informovala o tom státní zástupkyně Darja Dunajová.

Trestní stíhání zastavila proto, že jednání obviněných není trestným činem. Proti rozhodnutí mohou podat stížnost poškození i stíhaní do tří dnů od jeho doručení.

Návrh na podání obžaloby odeslali policisté poprvé loni v květnu, ale žalobkyně jim případ vrátila k doplnění důkazů. Doplněný spis znovu předložili státní zástupkyni letos v dubnu.

Případ se týká jedné ze tří dosud neukončených trestních kauz souvisejících s IPB. Jde o případ, kdy se podle policie šest manažerů IPB pokoušelo v letech 1998 a 1999 zbavit banku čtyř špatných revolvingových úvěrů. Jde o typ půjčky, kterou firma splatí a vzápětí si ji zase vezme. Obvinění podle policie půjčili spřízněným firmám devět miliard korun na jejich odkup, ale peníze se bance nikdy nevrátily.

Policie za rizikové operace obvinila v červnu 2004 bývalého generálního ředitele IPB Jana Klacka, jeho dva náměstky Libora Procházku a Aladára Blaase a manažery Alfréda Šebka, Jiřího Fabiána a Petra Beneše. Stíhala i šest podnikatelů, kteří vedli firmy, jež odkoupily špatné úvěry. Na nákup si podle policie půjčily u IPB.

Policie navrhla manažery IPB obžalovat z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. Podnikatelé byli obviněni z pomoci k porušování povinnosti při správě cizího majetku. Všem hrozilo až osm let vězení.

Česká národní banka uvalila 19. června 2000 na Investiční a poštovní banku (IPB) nucenou správu a o tři dny později koupila peněžní ústav ČSOB. Její zástupci pak podali na bývalý management IPB desítku trestních oznámení.

Policie a soudy se nyní v souvislosti s krachem IPB zabývají ještě dvěma případy. Pražský městský soud řeší kauzu, v níž je obžalováno sedm vysokých představitelů IPB kvůli nezákonně vydaným dluhopisům za šest miliard korun. Rozhodnutí by mohlo padnout v říjnu.

Ilustrační foto: archiv