Licenční poplatky
Vydavatelé získali silnější pozici vůči internetovým platformám

Ve čtvrtek nabývá účinnosti novela autorského zákona, která zajišťuje vydavatelům a mediálním domům silnější pozici vůči provozovatelům internetových vyhledávačů, agregátorů zpráv či sociálních sítí při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Novela vychází ze směrnic EU. Firmy Google a Meta již dopředu v reakci na schválení zákona v Česku omezily zobrazování náhledů zpravodajského obsahu ve svých službách.

Licenční poplatek má zohledňovat rozsah a dosah publikovaného sdělení, úsilí vynaložené vydavatelem na pořízení obsahu publikace a ekonomický přínos, který má platforma z užívání obsahu, a to včetně příjmů z reklamy. V případě nedohody internetových platforem a vydavatelů do dvou měsíců od zahájení jednání má odměnu stanovit ministerstvo kultury, které by na to mělo 60 dnů.

Pokud by platforma odmítla jednat o získání licence nebo by licenční poplatky neplatila, hrozila by jí podle vládní předlohy pokuta až půl milionu korun nebo až jedno procento celkového ročního obratu, podle toho, která částka bude vyšší. Právě to patří k ustanovením zákona, které Google kritizoval nejvíce. Podle něj jde novela daleko za evropskou směrnici a představuje neúměrné finanční riziko.

Vydavatelské svazy vyzvaly na konci minulého roku Google k jednání. Podle části z nich budou kroky Googlu a Mety znamenat snížení návštěvnosti zpravodajských webů, a tím i jejich příjmů. Český mediální trh podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha již půl roku spolupracuje ve společném přípravném výboru pro vznik nové organizace kolektivního správce vydavatelských práv. Jeho členy jsou všichni významní vydavatelé, mediální domy a zpravodajské organizace, včetně veřejnoprávních institucí Česká televize, Český rozhlas a ČTK, nebo komerčních televizí Prima a Nova. Platformu společně koordinují Unie vydavatelů, Sdružení pro internetový rozvoj a Asociace online vydavatelů.

Vydavatelé mají nyní dvě možnosti dalšího postupu. Buď mohou vyčkat na vznik nové organizace kolektivního správce, nebo se mohou pokusit vyjednat si individuální podmínky se všemi digitálními platformami samostatně. Druhá varianta bude zejména pro menší vydavatele náročnější, a tedy ve svém důsledku méně výhodná. "Kolektivního správce však musí podle zákona ustanovit svým rozhodnutím ministerstvo kultury. To je proces, který může být zahájen až nyní po účinnosti zákona. Pokud mají vydavatelé zájem o aktuální informace týkající se jejich vydavatelských autorských práv, tak mají již nyní možnost stát se členy některé profesní asociace," podotkl Mach.

Novela autorského zákona pomůže podle ministerstva kultury také v boji s nelegálními úložišti audiovizuálního obsahu. Novela by měla zajistit, aby se na nich nevyskytoval obsah proti vůli autorů a stanovuje jim povinnost získat od autorů licenci. Zjednodušení poskytování licencí k užití digitalizovaného kulturního dědictví usnadní muzeím a galeriím zpřístupňovat on-line digitalizované sbírkové předměty, a to zejména takzvaná díla nedostupná na trhu.

Podle novely také živnostníci do budoucna nebudou muset odvádět autorské poplatky za to, že v prodejnách budou mít puštěnou hudbu jako zvukovou kulisu. V případě restaurací nebo obchodních domů tato povinnost ale zůstane zachována. Rozšiřuje se také okruh živých hudebních produkcí, které nebudou podléhat ohlašování Ochrannému svazu autorskému (OSA). Kromě folklorních vystoupení se ohlašování nebude vztahovat na kapely, které hrají výhradně vlastní produkci nebo díla, na něž se už autorská práva nevztahují.