Šedesáté výročí popravy Milady Horákové, ale i stodesáté výročí používání slova "pětka" pro desetikorunu. Směsku kulatých výročí, které připadají na rok 2010, jsme namíchali podle dobového tisku, starých kronik a z několika knižních či internetových encyklopedií.
LEDEN
110. výročí zavedení korunové měny a zánik měny zlatkové v českých zemích (1. ledna 1900) je zřejmě posledním kulatým výročím koruny před nástupem eura. Jeden zlatý se rovnal dvěma korunám měny nové, avšak Češi se změně neradi přizpůsobovali, a tak si třeba pro desetikorunu vymysleli označení „pětka", které se používá až do dneška.
90. výročí Církve československé husitské (8. ledna 1920) je připomínkou věčného českého „vzdoropapežství". K nové církvi jen do roku 1921 konvertovalo na 520 tisíc římských katolíků. Dnes mají „husiti" necelých 100 tisíc členů.
ÚNOR
20. výročí zrušení Státní bezpečnosti (1. února 1990) rozkazem ministra vnitra ČSSR Richarda Sachera důvodem k velkým oslavám není. Jména zaměstnanců StB byla díky politické nevůli oficiálně zveřejněna teprve loni a mnozí důstojníci StB podnes slouží v nástupnické BIS, například Vladimír Paleček, který podle zjištění MF DNES ještě jako estébák vydíral i těhotnou ženu.
60. výročí umučení číhošťského kněze Josefa Toufara (25. února 1950) v komunistickém vězení je jen jednou z mnoha připomínek, jak všehoschopná StB pracovala v dobách komunismu.
90. výročí připojení Hlučínska k Československu (4. února 1920) upomíná na polozapomenutý rázovitý region v Horním Slezsku, jenž v letech 1742 až 1920 náležel k Německu a v němž až polovina jeho dnešních obyvatel vlastní vedle českého i německý státní pas.
BŘEZEN
80. výročí úmrtí spisovatele Aloise Jiráska (12. března 1930) je příležitostí k očištění ideologického marasmu, kterým Jiráska zavalil komunistický ministr Zdeněk Nejedlý, když Jiráskovo buditelské a historicky značně fiktivní dílo (navíc komunisty částečně zcenzurované) postavil na roveň učebnic dějepisu. "Jiráskovy spisy - nejkrásnější učebnice českých dějin," hlásal Nejedlý. Kvůli tomu dosud značná část národa vnímá dějiny českých zemí notně zkresleně.
DUBEN
60. výročí likvidace mužských řeholních řádů (14. a 15. dubna 1950) po násilném vpádu bezpečnostních orgánů do klášterů v rámci takzvané „akce K" upomíná nejen na brutalitu akce, při níž bylo zlikvidováno 219 řeholních domů a internováno 2376 řeholníků, ale také na podnes nedořešené restituce zabaveného církevního majetku.
100. výročí prvního letu českého pilota (16. dubna 1910) Jana Kašpara má jen malou vadu na kráse. S letadlem vlastní konstrukce totiž Kašpar nedokázal vzlétnout a dva kilometry nad Pardubicemi nakonec obletěl v zakoupeném stroji Blériot s motorem Anzani.
KVĚTEN
120. výročí prvních prvomájových oslav Svátku práce v českých zemích (1. května 1890) upozorní na tehdejší duchovní a společenskou vzdálenost Prahy a Ostravy. Zatímco mnozí Pražané vyšli do ulic s rudými prapory, ostravští havíři ještě přesně nevěděli, jak práci slavit, takže tamní "soudruzi z jámy Ema a Michálka odebrali se na polskoostravskou faru, aby si vyžádali u faráře Bitty sloužení mše na 1. máje".
ČERVEN
410. výročí první pitvy v českých zemích (8. června 1600) připomene především jméno lékaře, který v Rečkově koleji na Starém Městě pitvu provedl. Byl to lékař Ján Jesenský, známý jako Jesenius, jenž se v roce 1621 přidal na stranu rebelujících stavů a 21. června 1621 přišel na Staroměstském náměstí o hlavu.
60. výročí popravy političky Milady Horákové (27. června 1950) je pak pouze dalším příkladem, jak Češi o své vůli rádi likvidovali vlastní intelektuální elity.
