Návrh změny ústavy
Vyslání vojáků k záchraně Čechů v cizině by mohlo být snazší

Vláda by mohla mít právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení bez toho, že by takovou misi musely schvalovat obě parlamentní komory. O podání návrhu změny ústavy, která by to umožnila, uvažuje členka branného výboru za ODS Jana Černochová, řekla.

O problému s nynějším zněním ústavy ohledně vysílání vojáků v těchto případech se debatuje už delší dobu. Antonín Seďa (ČSSD) uvedl, že jej projednával jako zástupce branného výboru na společném zasedání s poslanci ústavně-právního výboru, ústavními právníky a legislativci ministerstva obrany. "Dohodli jsme se na řešení problému a je jen otázkou, kdo předloží návrh změny ústavy. Podle mého názoru by to měla být vláda, a nikoli iniciativa opozice," řekl Seďa.

Černochová soudí, že nyní chybí odvaha se do ústavní změny pouštět vzhledem k tomu, že ve Sněmovně je už delší dobu několik návrhů změn ústavy, včetně vládního. Poslanci by se mohli snažit k předloze týkající se misí připojit jiné úpravy ústavy. Černochová uvedla, že návrh ohledně armády připraví, pokud budou z jiných stran záruky, že se k němu další změny přidávat nebudou.

Parlamentní schvalování zásahu vojáků v zahraničí kvůli záchraně českých občanů bez vědomí státu, v němž se nacházejí, si vyžaduje delší čas. Poslankyně poukazuje hlavně na to, že je veřejné a nelze je na rozdíl od rozhodování ve vládě utajit. Iniciativu hodlá přichystat přes léto.

Seďa řekl, že by základní myšlenku úpravy podpořil. "Ale s tím, že bude zachován princip konečného rozhodnutí Parlamentem," sdělil.

V branném výboru se už diskutovalo i o širších změnách příslušného ústavního článku o vojenských zahraničních misích. Jde i o případy účasti českých vojáků v operaci na zachování míru a bezpečnosti pod hlavičkou OSN, NATO nebo Evropské unie a o vyslání vojáků ke spolupráci s jiným státem v úkolu, který by plně nesplňoval parametry vojenského cvičení. Vláda může vojáky v těchto případech vyslat do ciziny nejvýše na 60 dnů, Parlament může následně rozhodnutí kabinetu zrušit, nebo naopak dobu nasazení prodloužit.