Populace vysokoškolsky vzdělaných obyvatel v Česku mírně vzrostla, stále je však mezi Čechy o polovinu méně lidí s diplomem než v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zatímco průměr zemí OECD činí 26 procent, v Česku tvoří podíl vysokoškoláků 13 procent. Naopak Česko vede v počtu lidí s vyšším středoškolským vzděláním. Střední školu či učiliště absolvovalo 90 procent populace, což je o 22 procent víc, než činí průměr OECD.
Vyplynulo to ze srovnání nejdůležitějších ukazatelů vzdělanosti za léta 2004 a 2005, které v úterý publikovaly Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV) a ministerstvo školství. Analytička Michaela Kleňhová však při představení statistik poznamenala, že čísla jednotlivých zemí se mohou lišit. Některé státy totiž například mezi vysokoškoláky započítávají zdravotní sestry, míru terciálně vzdělaných obyvatel určují podle pracovní pozice.
Ústav zveřejňuje podrobné statistiky už pět let v brožuře České školství v mezinárodním srovnání. Vychází ze zprávy, kterou OECD každoročně vydává od roku 1996. Letos zpráva konstatuje, že průměrně vydají státy OECD na jednoho vysokoškoláka ročně víc než 14 tisíc amerických dolarů, v Česku to je 6752 dolarů, tedy méně než polovina. V částce jsou započteny i náklady na služby a výzkum. Pokud se tyto náklady odečtou, stojí jeden vysokošlolák OECD 7664 dolarů, rok studia vysokoškoláka v Česku pak 5490 dolarů.
I loni ze zprávy vyplynulo, že v České republice je stále nízký počet vysokoškoláků. Diplomem se podle loňských statistik mohl pochlubit pouze každý osmý obyvatel, zatímco průměrný podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí činil v zemích OECD 25 procent.
V Česku celkové výdaje na vysokoškolské studium vzrostly za posledních deset let o 45 procent, mezi roky 1995 a 2004 se ale počet studentů na vysokých školách více než zdvojnásobil. Výdaje na jednoho studenta tak podle studie klesly o třetinu. Obecně na terciální vzdělávání dávají země OECD 1,4 procenta hrubého národního produktu, Češi do vysokých škol investují 1,1 procenta.
Foto: profimedia
