Vysokoškolské koleje: dostatek studentů, málo peněz

Předpovědi o masivním odchodu studentů na priváty se nepotvrdily. Přestože již druhý akademický rok se takzvané ubytovací stipendium vyplácí přímo studentům, koleje většinou nehlásí výrazný úbytek žadatelů o ubytování. Co však vysokým školám chybí, jsou peníze na nutné rekonstrukce a zároveň zatraktivnění kolejí.

Pražské vysokoškolské koleje si na poptávku studentů stěžovat nemohou. Kolejní ubytování stále vychází levněji než privátní. Právě nízké kolejné je však pro zřizovatele problém. „Kolejné stačí jen na pokrytí provozních nákladů a drobné opravy, nikoli na potřebné rekonstrukce,“ říká tiskový mluvčí Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Karlíček. Jeho slova potvrzují i na Vysoké škole chemicko-technologické. „Na rozvoj a modernizaci jsou potřebné dodatečné zdroje, které vysoké školy nemají,“ dodává tajemnice rektora Ivana Cerhová.

Chybějící finance se vysoké školy snaží získávat zejména z komerční činnosti. „Volnou kapacitu kolejí využíváme komerčně. Díky tomu máme více peněz na provoz kolejí. Na potřebné rekonstrukce a modernizace by však muselo být kolejné podstatně vyšší,“ potvrzuje Jiří Veselý z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně z Ústí nad Labem. Ústecká univerzita patří mezi ty, kterých se reforma financování kolejí dotkla nejvíce. Z ekonomických důvodů musela škola jednu ze šesti kolejí uzavřít.

Naopak koleje hradecké univerzity si na sebe podle slov prorektorky Ivy Jedličkové vydělají. Cena kolejného je podle ní postavena tak, aby bylo možné provádět údržbu budov, jejich vybavení a postupně i plánované opravy.

V zahraničí je situace často opačná. Koleje jsou dražší než privátní ubytování. Ve Finsku nebo Norsku bydlí většina studentů v soukromých bytech. Podobně je na tom Francie a Velká Británie, kde studentské koleje rovněž nejsou levnější než priváty.

Olympijská vesnice pro studenty?

Čím tedy do budoucna studenty na koleje přilákat? Výhodou kolejí bývá už jen pouhé kvalitní a přitom levné připojení k internetu. Na tom se rozhodla stavět Univerzita Palackého Olomouc. „Zřejmě budeme mít první koleje v ČR, které budou moci k zahájení nového akademického roku nabídnout ve všech ubytovacích kapacitách připojení k internetu přímo ze studentských pokojů,“ uvádí Božena Pirklová ze Správy kolejí a menz Univerzity Palackého.

Jiným řešením může být kampus neboli takzvané město ve městě. Tím disponuje například Česká zemědělská univerzita v Praze-Suchdole. Některé vysoké školy se snaží o zatraktivnění kolejního prostředí podobným způsobem. „Palachovy koleje v podstatě takovým kampusem jsou. Studenti mají k dispozici hřiště na fotbal, basketbal, volejbal. Zahrada je vybavena lavičkami, kde studenti tráví volný čas. Dále je zde například posilovna, internetová klubovna, prádelny. Nebytové prostory kolejí míníme i nadále rozšiřovat,“ konstatuje prorektorka hradecké univerzity Iva Jedličková. Podobným sportovním zázemím se mohou pochlubit také koleje Českého vysokého učení technického v Praze na Strahově.

Nový kampus by v Praze mohl vzniknout v případě pořádání olympiády. Olympijská a mediální vesnice by se po skončení her mohly přeměnit na studentské koleje. Alespoň podle plánu Českého olympijského výboru. Pražské vysoké školy se k tomu však zatím staví zdrženlivě.

„Požadavky na ubytování sportovců a studentů jsou prakticky totožné. Pokud jde o stavební a logistické úpravy, není to nic náročného,“ vysvětluje Karel Tejkal ze společnosti Praha olympijská. Otázkou zatím zůstává, kde by volná ubytovací kapacita vznikla. Možnosti jsou dvě – Letná nebo Letňany.

„Nebyli jsme zatím o ničem informováni. Nemáme konkrétní informace o předpokládané kapacitě, termínu, finančních nárocích a podobně. Je tedy předčasné tuto věc komentovat,“ myslí si tiskový mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.

Na Letné má v současné době studentskou kolej Vysoká škola umělecko-průmyslová (VŠUP). Kapacitně škole plně postačuje. „Na naší koleji bydlí čeští studenti jen minimálně. Využívají ji především zahraniční studenti, kteří hůře shánějí pronájmy. Nové koleje bychom po olympiádě nevyužili,“ soudí první prorektor VŠUP Filip Suchomel. Podobně uvažují i na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT). „Vezmeme-li v úvahu populační demografickou křivku, ze které je zřejmý pokles počtu budoucích studentů, pak nevidím potřebu dalších ubytovacích zařízení,“ uvažuje tajemnice rektora VŠCHT Ivana Cerhová.

V případě nezájmu vysokých škol o další ubytovací zařízení počítá Český olympijský výbor s variantou nízkonákladových malometrážních bytů. „Je to trend a standard, který v minulosti využili i na jiných olympijských hrách. V Americe se byty rozprodávaly, v Athénách se část bytů dražila,“ říká Tejkal.

Foto: archiv