25 let od revoluce
Vývoj po listopadu zklamal polovinu Čechů a většinu Slováků

Vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. Lidé v obou zemích jsou zklamáni hlavně kvůli sociální nejistotě, nezaměstnanosti a chudobě a také politice a kvalitě demokracie. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a Rozhlas a televízii Slovenska (RTVS). Zklamání může vycházet z toho, že lidé si v roce 1989 neuměli představit dopady ekonomické transformace, shodli se český a slovenský premiér Bohuslav Sobotka a Robert Fico.

Polistopadový vývoj v Česku očekávání naplnil u 27 procent lidí a předčil u čtyř procent. Na Slovensku byla očekávání naplněna u 22 procent a překonána u jednoho procenta dotázaných. Zbylí účastníci průzkumu se k otázce nevyjádřili. Dotazováni byli lidé, kterým bylo v době pádu komunistického režimu alespoň 15 let.

"Je možné, že ti vůdci revoluce v roce 89, kteří odvedli obrovský kus práce, tak možná neříkali některé věci úplně naplno v obavě z toho, aby neztratili politickou podporu pro tu změnu, kterou bylo potřeba udělat," řekl Sobotka ve společném vysílání ČT a RTVS. Změny ale byly potřebné, protože šlo nejen o prosperitu, ale i demokracii a svobodu. Dopady transformace podle českého premiéra zhoršily vlivy globalizace, což v Česku vedlo ke ztrátám pracovních míst v některých oborech a poškodilo některé skupiny lidí, třeba důchodce.

Jako oběť transformace z plánované na tržní ekonomiku zmínil důchodce také Fico. "Málokdo předpokládal, že ve jménu transformace budeme muset obětovat například jednu generaci," řekl. Poukázal na to, že reálné mzdy na Slovensku se na úroveň roku 1989 vrátily až v roce 2007. Také podle Fica může být zdrojem zklamání lidí z polistopadového vývoje to, že se na počátku změn nedozvěděli o tvrdých opatřeních, která je při přibližování k Evropské unii čekají.

Vysokoškoláci vnímají změnu pozitivněji

Daniel Prokop z agentury Median upozornil, že v Česku většina účastníků průzkumu uvedla, že kvalita života se zlepšila. "Přece jenom ta očekávání byla větší a nenaplnila se," vysvětlil. Na Slovensku podle Prokopa táhne skepsi lidí negativní vnímání sociálních problémů a ekonomického stavu domácností.

Říjnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) ukázal větší spokojenost s polistopadovým vývojem. Dvě třetiny Čechů v něm vyjádřily přesvědčení, že společenská změna z roku 1989 stála za to. Na Slovensku stejně odpovědělo 58 procent lidí.

Podle průzkumu Medianu jsou v Česku čtvrtstoletí po pádu komunistické totality optimističtější obyvatelé měst, lidé s příjmem nad 20 tisíc korun a s vysokoškolským vzděláním. Více zklamaní jsou lidé, kteří nechodí volit nebo volí levici. Na Slovensku jsou spokojenější s polistopadovým vývojem ekonomicky aktivní lidé a ti, kteří vydělávají alespoň 800 eur (22 150 korun).

Sociální nejistotu a nezaměstnanost uvedlo jako důvod svého zklamání v Česku 36 procent dotázaných, na Slovensku skoro polovina. S politikou a kvalitou demokracie je v Česku nespokojena pětina, na Slovensku 17 procent. Celkově se situace od listopadu 1989 zhoršila podle pětiny Čechů a 19 procent Slováků. Z korupce a klientelismu je v obou zemích shodně zklamáno 13 procent lidí.

Průzkum Median provedl v Česku mezi 18. a 26. říjnem, ptal se 1207 lidí. Na Slovensku bylo mezi 22. říjnem a 1. listopadem dotazováno tisíc lidí.

Podle Slováků z rozdělení profitovalo Česko

Tři pětiny Slováků a jen čtvrtina Čechů si podle průzkumu agentury Median myslí, že z rozdělení Československa v roce 1993 více profitovala ČR. Zhruba pětina obyvatel obou zemí má za to, že víc z rozpadu federace vytěžilo Slovensko. Téměř polovina Čechů, ale jen desetina Slováků se domnívá, že obě země vydělaly stejně.

Socioložka Oľga Gyarfášová z Univerzity Komenského v Bratislavě vnímá tyto výsledky spíše psychologicky s odkazem na tezi, že podle řady lidí se mají lépe vždy ti druzí. "Měli jsme pocit, že Češi mají na co navazovat," uvedla i s odkazem na jiné průzkumy a na rozdílnou dynamiku vývoje obou zemí. Ekonom Zdeněk Kudrna z Vídeňské univerzity poukázal na rozdílnou ekonomickou úroveň obou zemí v 90. letech, která se začala srovnávat

Sociolog Daniel Prokop z agentury Median k výsledkům průzkumu uvedl, že skeptičtější byli starší lidé, protože si rozdělení spojují s krizí a částečnou izolací Slovenka za vlády Vladimíra Mečiara.

O tom, že na rozdělení federace víc získalo Česko, bylo podle průzkumu přesvědčeno 58 procent Slováků a 26 procent Čechů. Obě země profitovaly stejně podle 47 procent Čechů a deseti procent Slováků. Pro Slovensko bylo rozdělení výhodnější podle 22 procent Slováků a 19 procent Čechů. Průzkum provedla agentura mezi 1200 respondenty v obou zemích.