O kořenech české státnosti a s nimi spojených zásluhách lidí, které vyznamenává, mluvil prezident Miloš Zeman v projevu před předáváním státních vyznamenání na Pražském hradě. Všichni pomohli své zemi, řekl. O sporu kolem neocenění Jiřího Bradyho, kvůli čemuž řada pozvaných na Hrad nepřišla, se Zeman nezmínil.
"Všichni dnes vyznamenaní své zemi různým způsobem a v různých profesích pomohli," řekl prezident ve Vladislavském sále při ceremoniálu v den výročí vzniku státu.
Aféru kolem Bradyho ale zmínil při následné recepci Zemanův předchůdce Václav Klaus, když přítomným poděkoval za to, že se "nezalekli dnešní politické mediální kampaně". Podle svých slov také "výjimečně" Zemana pochválil za jeho projev, prý byl skoro stejně tak dobrý, jako ten jeho.
Jako kořeny české společnosti Zeman v projevu jmenoval legionářskou a sokolskou tradici, tradici boje proti nacismu i tradici křesťanských hodnot. Připomněl Pražské jaro z roku 1968 i revoluci proti komunistické totalitě v roce 1989. Oceněné podnikatele spojil s tradicí baťovského podnikání.
Malý a slabý kořínek české státnosti podle prezidenta vznikl v roce 2004 vstupem České republiky do Evropské unie. Bývalého eurokomisaře Güntera Verheugena, kterému udělil Řád bílého lva, Zeman pozdravil a poděkoval mu německy.
Na závěr projevu Zeman zmínil heslo podnikatele Tomáše Bati: "Neříkej, že to nejde, řekni, že to neumíš." Ocenění podle prezidenta svým životem prokázali, že to umějí.
Kvůli neocenění Jiřího Bradyho, který prošel koncentračními tábory v Osvětimi a Terezíně a velkou část života věnoval osvětě o holokaustu, na Hrad nepřišli někteří politici. Spor kolem Bradyho se rozvinul poté, co jeho příbuzný a ministr kultury Daniel Hermana (KDU-ČSL) uvedl, že byl Zemanem varován, že Bradyho vyškrtne ze seznamu oceněných, jestliže se ministr sejde s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou. Herman Zemanovi nevyhověl, Bradyho jméno se na seznamu oceněných neobjevilo. Hrad souvislost popírá.
