Lékařské odbory vyzvou lékaře v nemocnicích, aby se přidali k protestu lékařské komory a 1. března ošetřili jen akutní pacienty. Novinářům to řekl předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel. Na 1. března vyhlásila komora Den zdraví lékařů. Mají ho využít k péči o své zdraví a k osvětě mezi pacienty o rizicích reformy, kterou provádí ministr Leoš Heger (TOP 09).
"Chceme, aby kolegové v nemocnicích, kde se dohodnou s managementem, si vzali tento den volno a péči omezili, aby bylo vidět, že jsme potřeba a že to bez nás nejde," řekl Engel.
Lékaři si mají udělat čas na své zdraví - odpočívat nebo si dojít na preventivní vyšetření. Ambulantní lékaři v soukromých ordinacích si mohou ten den vzít volno, jsou svými pány, v nemocnicích se ale zaměstnanci musejí domluvit, aby péče byla zajištěna.
Sdružení praktických lékařů však svým členům doporučilo, aby společný protest komory a odborů nepodpořili a ordinace 1. března nezavřeli.
"Hlavně si myslím, že 1. březen je jenom počátek něčeho dalšího, jeden den omezení péče asi nikoho nevyděsí," řekl Engel. Chystané změny jsou podle něj škodlivé. Lékaři mají být připraveni na to, že v protestu budou pokračovat, řekl s odkazem na možnost společné podzimní protestní akce odborů visegrádské čtyřky, kde je kromě ČR i Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Anketa:
Myslíte si, že protest lékařské komory ovlivní financování nemocnic?
"Situace je nejvážnější od roku 1989. Nemocnicím chybějí stamiliony korun ročně a nemají už rezervy," podotkl Engel. Připomněl, že společným tlakem odborů, nemocnic a pacientů se loni podařilo zabránit plánu pojišťoven na zrušení 10 tisíc nemocničních lůžek. Pojišťovny nechtěly dát některým nemocnicím smlouvy, nakonec je daly.
Nyní se podle místopředsedy odborů Miloše Volemana snaží ministerstvo omezit péči úhradovou vyhláškou. "Nemocnicím sice lůžka zůstala, ale nedostanou na ně peníze, takže je budou muset stejně zrušit," řekl. Jako příklad drastických omezení uvedl svoji domovskou vinohradskou nemocnici, kde od 1. března klesnou výdaje na léky a materiál o deset procent, ruší se třetina lůžek interny a chirurgie, čtvrtina lůžek ARO, polovina lůžek neurologie a na šesti sálech nebudou už plánované operace.
"Slova o apokalypse zdravotnictví jsou nepravdivá a jsou jen dalším příkladem snahy odborářů strašit," řekl vrchní ředitel kabinetu ministra Jan Růžička.
Voleman vyzval občany k podpisu petice za záchranu zdravotnictví, kterou organizuje komora, šířit ji budou i odboráři. Pacienti se mají podle něj ministerstva a pojišťoven ptát, jak jsou využity peníze, které na zdravotnictví platí. Výběr pojistného roste a péče se omezuje, řekl.
"Každá koruna ve zdravotnictví jde v současné době na péči o občany a na platy zdravotníků. Zdravotní pojišťovny i fakultní nemocnice seškrtaly investice, racionalizovaly provoz a omezily náklady," doplnil Růžička.
Příčinou problémů je podle komory i odborů úhradová vyhláška, komora kvůli ní chystá ústavní stížnost. Praktici se na úhradách pro primární péči dohodli, a tak nemají důvod proti vyhlášce protestovat.
Tiskovou konferenci uspořádaly odbory k druhému výročí podpisu memoranda, v němž vláda slíbila výrazný růst platů. Podle odborů byl jen v roce 2011, loni nemocniční lékaři místo deseti procent dostali 6,25, a to jen někde. Letos o peníze možná přijdou, přitom měli už mít trojnásobek průměrného platu v zemi.
Podle náměstka Petra Noska nehodnotí odbory situaci objektivně a nejsou ani schopny přiznat svůj podíl na vývoji. "Sliby memoranda byly podmíněny aktivním zapojením odborů do zefektivnění zdravotnictví, tedy i do naplňování reformy, což se nestalo. Takže se nemohou divit, že vývoj jde poněkud jiným směrem," řekl.
