Vzkaz do vlády: Úřady spolu nemluví, doplácejí na to děti

Za smrt malého Jana Rokose nesou spoluzodpovědnost úřady. Přiznávají to autoři zprávy o stavu lidských práv v Česku. Kritizují, že policie a soudy spolu nedostatečně komunikují. Dokument, který má server TÝDEN.CZ k dispozici, předloží ministryně Džamila Stehlíková v příštích týdnech vládě. 

V prosinci loňského roku se na titulních stránkách deníků objevila zpráva o smrti pětiletého Jana Rokose, kterého na útěku zavraždila vlastní matka a její druh. Zdrcený otec Honzíka se tehdy ptal úřadů, jak je to možné. Měsíce se totiž domáhal na soudcích a policistech, aby ženě jeho syna odebrali.

Měl přitom v ruce rozhodnutí soudkyně, která mu Honzíka svěřila. Věděl, kde se nachází jeho bývalá partnerka. Syna přesto už nikdy neviděl. Úřady na sebe vzájemně přehazovaly kompetence tak dlouho, až došlo k tragické prosincové události.

Zpráva, již se chystá předložit vládě ministryně Džamila Stehlíková, dává Romanu Rokosovi částečně za pravdu. "Přetrvávajícím problémem je resortismus a nespolupráce složek justice, policie, orgánů sociálně-právní ochrany a nevládních organizací. Spíše než o systému lze hovořit o změti aktivit institucí státních, samosprávných a nestátních," píše se úředním jazykem ve zprávě.

Ministryně Džamila Stehlíková to hodlá změnit. "Chceme zabránit, aby se podobné případy v budoucnu opakovaly," řekla serveru TÝDEN.CZ. Lékem na roztříštěnost systému má být Rada pro rodinu a děti, která má začít fungovat letos na podzim. "Jsem přesvědčená, že tak silný orgán překoná nejednotnost, tím, že se podaří nastavit lepší komunikační kanál," myslí si Stehlíková.

Sociální pracovník - nedostatkové zboží

Kolik případů řeší jeden sociální pracovník

K 31. 12. 2006 připadalo na jednoho sociálního pracovníka 362 případů (spisů rodin).   K 31. 12. 2007 připadalo na jednoho pracovníka v průměru 337 případů.

Dokument také kritizuje fungování sociálních pracovníků. Jejich počet je nedostatečný: na jednoho sociálního pracovníka připadá v průměru 337 případů. "Na menších úřadech přetrvává stav, kdy jedna pracovnice vykonává několik specializovaných agend. Není pak v jejích silách věnovat se všem případům dostatečně," přiznává se ve zprávě.

Sociální pracovníci nemají na problémové rodiny čas a jejich práce se tak často míjí účinkem. Navíc se jim mnohdy ani nepodaří získat důvěru rodiny. Kromě toho, že plní poradní a podpůrnou funkci, totiž také fungují jako represivní složka, když děti z rodin odebírají.

Dohlížet na to, aby pracovníci nebyli přetíženi, by do budoucna měla také Rada pro rodinu a děti. "Bude se například starat o to, aby obce vyčerpaly peníze, které na zaplacení pracovnic dostávají," popisuje Stehlíková.

Ministryně předloží materiál vládě za čtrnáct dní. Chce totiž vyčkat, zda poslanci schválí na červnové schůzi sněmovny antidiskriminační zákon, který vetoval prezident Václav Klaus. "Tato zpráva je základem pro dobré vztahy České republiky s organizacemi, jako je třeba OSN. Bylo by proto dobré, kdybychom v ní mohli uvést, že Česká republika má antidiskriminační zákon," dodala.

Foto: Karel Šanda