Rozhovor TÝDNE
Vzkaz odborům: Hospodářský růst nelze jen projíst

Tripartitou prošla novela zákoníku práce. "Pro nás je to nešťastně načasováno, blíží se volby," říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Podle něj je také důležité, aby mzdy rostly rozumně. Odbory si prý neuvědomují, že hospodářský růst nelze jen projíst.

Máte za sebou jednání o novele zákoníku práce. Výsledek berete?

Když se otevře zákoník práce, tak nám vždy vstávají vlasy hrůzou. Je nám jasné, že je to pozvánka odborům, aby přišly s novými požadavky, a my se pouze bráníme, aby toho ve finální verzi bylo prosazeno co nejméně. Navíc ta změna přichází v nevhodné době. Je před volbami, čímž je řečeno vše. Kdyby záleželo jen na nás, tak jsme nejraději, pokud by se zákoník měnil co nejméně často. A to se netýká jen této normy, ale všech ostatních zákonů, které nějakým způsobem upravují pravidla pro podnikání.

Takže když ministerstvo práce a sociálních věcí říká, že novela má posílit flexibilitu pracovněprávních vztahů a zároveň ochranu zaměstnance, tak podle vás to tímto směrem nejde?

Jak jsem říkal, jakákoli novelizace zákoníku práce pro nás znamená fakticky jen zhoršení stavu. Na druhé straně nutno předeslat, že návrh, který šel původně do meziresortního připomínkového řízení, byl pro zaměstnavatele podstatně horší. Především navržené změny v oblasti rozvržení pracovní doby a dob odpočinku byly zcela neakceptovatelné. Stejně tak navržené změny v oblasti dohod o pracovní činnosti (DPČ) a dohod o provedení práce (DPP). Pokud by prošly, hrozilo by, že budou pro praxi nepoužitelné. A i tak až praxe ukáže, zda je toto riziko zažehnáno.

Právě dohody o provedení práce a o pracovní činnosti se hojně využívají v případě brigád. Mají se studenti bát o letní přivýdělky?

To se uvidí. Nám se podařilo zabránit například tomu, aby u dohody o pracovní činnosti byla povinně dovolená. Taková věc by přece byla v rozporu s logikou těchto pracovních dohod. Ministerstvo práce to nakonec z návrhu vypustí. Přesto řada dalších negativních věcí zůstala. Například povinnost evidovat pracovní dobu, odměňovat minimální, ale i zaručenou mzdou nebo zkrácení vyrovnávacího období u DPČ z 52 na 26 týdnů. To znamená, že se odpracovaný počet hodin bude kontrolovat každý půlrok a nikoli jednou ročně, jak je tomu dnes. Je ale poctivé přiznat, že tyto změny jsou důsledkem evropské směrnice o pracovní době, která nerozlišuje mezi zaměstnancem v pracovním poměru a zaměstnancem na dohodu.

* Co dalšího vyjednali zaměstnavatelé a odboráři na tripartitě?

* Jak vidí zaměstnavatelé růst mezd v Česku?

* Kolik u nás chybí pracovní síly?

TO VŠE SE DOZVÍTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 19. ZÁŘÍ 2016.