Téma TÝDNE
Z Česka do Německa. Jak si Iráčané zkomplikovali život
14.08.2016 19:56 Původní zpráva
Utekli z Iráku do Česka. Pak prchali z Česka do Německa. Nemohli zůstat v Drážďanech a stěhovali se potřetí. Rodina pana Batta si sama zkomplikovala cestu k azylu. Další Iráčané, kteří zůstali v Česku, už mají své byty, učí se česky a někteří chodí do zaměstnání.
Pátrání po rodině iráckých uprchlíků, jejíž hlavou je pan Georgis Batto, uťala nesmlouvavá tajemnice Evangelické jednoty bratrské v saském městečku Herrnhut. "Máme striktně zakázáno poskytovat jakékoli informace. Rozhodlo o tom naše vedení. K případu jsme vydali prohlášení. Lituji, ale jinak vám nepomohu," podává nám úřednice papír se stanoviskem. Bratrská jednota střeží iráckou rodinu v částečném utajení. Ani obyvatelé městečka netuší, že mezi sebou mají azylanty.
Náboženská obec nechce riskovat, že jí pod okny budou mašírovat odpůrci migrace. V Sasku má základnu hnutí Pegida (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu). Evangelíci nedopustí, aby příznivci hnutí hrozili i lidem, kteří tak komplikovaně hledali azyl, až o něj málem přišli. Věřící z Herrnhutu dokonce dali ze svých řad dohromady improvizovanou ochranku, která v noci střeží klid azylantů.
Můžete si za to sami
Rozvětvená sedmnáctičlenná rodina iráckých pravoslavných křesťanů patřila ke skupině 89 lidí ohrožených Islámským státem, kteří se v rámci projektu nadačního fondu Generace 21 dostali letos v lednu z Iráku do Česka. Po necelých třech měsících zmizeli Battovi letos v dubnu do Německa. Stěžovali si na podmínky v české ubytovně, na její adresu padla slova o "přemalovaném kravínu". Česká vláda i lidé prý Iráčanům dávali najevo, že je v zemi nikdo nechce. Takto se zástupci rodiny vyjadřovali také na konci června u správního soudu v Drážďanech, kde žádali o německý azyl.
V Česku se naopak hovořilo o nevděku uprchlíků. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) v reakci na jednání Battových a dalších Iráčanů dokonce zastavil program na přesídlování křesťanů z uprchlických táborů na Blízkém východě. Politici kvůli tomu přišli o jeden z mála argumentů, jímž mohli partnery v EU přesvědčovat, že také Češi jsou ochotni pomáhat, jen to budou dělat po svém.
Drážďanský soud nakonec rozhodl o vrácení rodiny do Česka. Tuzemské úřady totiž Iráčanům poskytly víza a podle evropského práva jsou zodpovědné také za azylové řízení. "Nehraje žádnou roli, že se nálada v Česku kvůli odjezdu rodiny do Německa stala odmítavější, což žadatelé o azyl doložili příslušnými podklady. Soud je přesvědčen, že si to žadatelé podstatnou měrou způsobili vlastním jednáním," stojí v rozsudku.
Pan Batto a jeho příbuzní využili poslední možnosti, jak zůstat ve vytouženém Německu. Požádali o církevní azyl a na konci července ho získali. Náboženské organizace ho poskytují jedincům, kterým by po odsunutí z Německa hrozilo nebezpečí. "Nedá se vyloučit, že rodinu čeká vyhoštění z Česka do Iráku, čímž se její členové ocitli ve stavu ohrožení života. Bratrská jednota proto okamžitě vyšla vstříc jejich prosbě o církevní azyl," píše se v prohlášení, které evangelíci z Herrnhutu vydali 26. července.
Na základě církevního azylu mohou Iráčané pobývat na půdě sousedního Saska. Jeho obyvatelé se ale k uprchlíkům stavějí snad s ještě větším odporem než Češi. V této spolkové zemi se na začátku roku odehrály útoky proti azylovým zařízením, jimiž se musel zabývat spolkový sněm i vláda.
CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 15. SRPNA 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.