Někdejší ředitel pražské městské policie Vladimír Kotrouš, který byl kvůli přijetí úplatku odsouzen k pěti a půl roku za mřížemi, zůstal ve věznici na Pankráci, kam v polovině března nastoupil do výkonu trestu. Podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ ho v base zaměstnali v kovovýrobě.
Jak se bývalému nejvýše postavenému pražskému strážníkovi ve vězení daří a jak se mu zamlouvá jeho nová pracovní pozice, nesmí vedení Pankráce prozradit. "Nedostali jsme od něj svolení, abychom mohli poskytnout cokoli k jeho osobě," odůvodnil postoj věznice její mluvčí Jiří Dolejší.
Sdílnější nebyla ani Kotroušova obhájkyně Petra Karbanová: "Nebudu poskytovat žádné informace. Nemám k tomu souhlas klienta," odmítla - jako ostatně téměř celé trestní stíhání - cokoli sdělit k případu bývalého policejního šéfa odsouzeného za korupci.
Kotrouš si podle zdroje on-line deníku TÝDEN.CZ požádal, aby mohl trest vykonat v Praze, kde má rodinu. "Pokud k nám vězeň nastoupí a požádá, aby zde mohl vykonat trest, záleží to na mnoha aspektech, jestli je jeho žádosti vyhověno," konstatoval mluvčí. Jak podotkl, jedním z důležitých faktorů je jeho "zaměstnatelnost, jelikož ze zákona šedesát procent vězňů musí pracovat".
V současné době mají na Pankráci zhruba pět stovek odsouzených. Kromě rozsáhlé kovovýroby (provozovna hospodářské činnosti KOVO) jsou vězni zaměstnáni v tamní nemocnici nebo jako sazeči a tiskaři u několika ofsetových strojů. Na nich tisknou třeba i občasník Pankrác Times, který se svolením ředitele káznice vychází již víc než dvanáct let.
Kovovýroba, v níž je nyní zapojen i Kotrouš, má na Pankráci dlouholetou tradici. "Je to jakoby továrna. Dělá se zde toho mnoho, od plotů přes obráběcí stroje až po menší domky," podotkl mluvčí. "Nyní má věznice velkou zakázku," dodal. Kromě všemožných továrních dílů či výstavních stánků si stát, firmy i fyzické osoby mohou zadat zakázku na regály, kontejnery, vrata, grily, udírny, krbové náčiní, lampy nebo i na svícny.
Pět a půl roku vězení bývalému šéfovi pražských městských strážníků Vladimíru Kotroušovi uložil Vrchní soud v Praze, a to svým verdiktem z letošního 30. ledna. O půl roku tak zmírnil trest v délce šesti let, jejž mu loni vyměřil senát Městského soudu v Praze. Soud policejního exšéfa potrestal ještě pětiletým zákazem pracovat v bezpečnostních ozbrojených sborech a uložil mu pokutu 400 tisíc korun. Kotrouš si podle rozsudku řekl o úplatek za to, že zajistí trvání smlouvy městské policie s autoservisem Jíša.
Policisté zadrželi Kotrouše v listopadu 2011 se 150tisícovou sumou. V pražské ulici V Korytech ho vytáhli s úplatkem přímo ze služebního vozu. Záhy nato byl obviněn za přijetí úplatku od Josefa Jíši, majitele autoservisu, jenž od roku 2005 pro městskou policii spravuje její vozový park již, a který si korupční jednání šéfa strážníků nenechal pro sebe. Ve vazbě na Pankráci si někdejší policejní boss poseděl bezmála tři měsíce.
Jak známé tváře makaly ve vězení
Petr Mach u mandlu. Podnikatel a někdejší majitel a prezident fotbalové Sparty byl v roce 2001 odsouzen za krácení daní a cla k pěti letům vězení. Ve výkonu trestu pracoval v infekční prádelně, kde se praly a mandlovaly oděvy z nemocnic. Poslední rok před propuštěním pracoval jako takzvaný brigadýr nástupního oddělení. Uváděl nové vězně do života za mřížemi pankrácké věznice v Praze.
Ivo Svoboda v diakonii. První polistopadový ministr, který skončil ve vězení (dostal pět let za vytunelování Liberty), se během svého pobytu za mřížemi staral o lidi, kteří se ocitli v krizové životní situaci či na okraji společnosti. Přes den mohl opustit areál věznice a pracoval v broumovské diakonii. Fakt, že s jeho prací tam byli spokojeni, mu přidal plusové body, když byl podmíněně propuštěn rok a půl před vykonáním celého trestu.
Jiří Kajínek šije hračky. Před dvěma lety, kdy ještě nejznámější český vězeň seděl ve věznici na Mírově, se ředitel zařízení pochlubil, že se podařilo zaměstnat všechny tamní doživotní vězně. Najít pro ně práci je ale kvůli přísnému režimu obtížnější než pro ostatní trestance. Tak aspoň šili plyšové medvídky, chobotnice a krokodýly. Ostatní mírovské vězně může vedení pustit třeba k výrobě nábytku či drobných součástek pro firmu Siemens.
Zámečník Pavel Opočenský. Sochař, který dostal šest let za zneužívání nezletilých dívek, byl ve věznici ve Všehrdech zaměstnán v zámečnické dílně. Dokonce se při práci s frézou a soustruhem oficiálně zámečníkem vyučil. Po propuštění se do Všehrd ještě musel ještě vrátit, aby složil závěrečné zkoušky. Desítky šperků a drobných plastik, které při pobytu za mřížemi vytvořil, opakovaně předvedl na výstavě Vězeňské mobiloidy.
Zákonodárce David Rath. Bývalý středočeský hejtman a poslanec, vazebně stíhaný kvůli podezření z korupce, za mřížemi nezahálí. Za rok od zatčení už poslal do sněmovny dvanáct návrhů na úpravu zákonů. Navrhl například nulovou daň z přidané hodnoty u ovoce a zeleniny, požadoval regulaci chovu bojových plemen psů a také proplácení doplatků na léky pro nemocné děti a seniory. Většina jeho nápadů však skončila v koši.
