V době jarní epidemie covid-19 v ČR výrazně rostl prodej léků na schizofrenii a podobné poruchy. Naopak pacientům s úzkostí se pravděpodobně ulevilo, protože jim ubyl například pracovní stres, dostávali instrukce a soustředili se na aktuální dění. Proto byl nárůst prodeje léků na úzkost oproti normálu minimální a později dokonce klesl. Ukázala to nová studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) a Českého vysokého učení technického (ČVUT), informoval v úterý mluvčí NUDZ Jan Červenka.
Výzkumníci spolupracovali s analytickou společností IQVIA. "Studium spotřeby léků užívaných při léčbě psychiatrických poruch představuje unikátní možnost, jak studovat dopad pandemie covid-19 a souvisejících epidemiologických opatření na duševní zdraví a chování lékařů i pacientů. Především však může ukázat, které skupiny psychiatrických pacientů jsou nejvíce ohroženy," uvedl Eduard Bakštein z výzkumného týmu. Analýza spotřeby léků vycházela z dat distributorů léků i lékáren.
Do prodeje léků se podle ředitele IQVIA pro ČR a Slovensko Martina Šlégla promítá například i předzásobení léky pacienty v prvních týdnech pandemie i uzavření některých ambulancí.
Analýza podle náměstka pro vědu a výzkum NUDZ Jiřího Horáčka ukázala, že lidé se schizofrenií a příbuznými psychotickými poruchami jsou nejohroženější skupinou, na kterou se lékaři musí v budoucnu soustředit. "Pro nemocné se schizofrenií musíme vypracovat efektivní programy prevence dopadu nejen případných dalších vln epidemie, ale i podobných globálních problémů," uvedl Horáček.
Pokles spotřeby léků na úzkost vědci vysvětlují tím, že pravděpodobně lidé strádající nadměrnými obavami a zvýšenou úzkostí v podmínkách běžného života vlastně dostávali v rámci opatření proti covid-19 jasné instrukce, jak se bránit. Paradoxně tak podle odborníků mohla epidemie jejich stav zlepšit, protože místo užívání léků šili roušky, sháněli dezinfekci, soustředili se na dodržování hygienických opatření a případně nechodili do práce, z níž vyplývající stres může úzkost zhoršovat.
