Česko přišlo o další půdu. Za jediný rok se v zemi zastavěla nebo jinak využila krajina velká jako několik stovek Václavských náměstí. Vyplývá to ze Zprávy o stavu životního prostředí v roce 2013, kterou na svém středečním jednání projednala vláda. Ačkoli se tempo, jakým se zabírá zemědělská a lesnická půda, v posledních letech zpomalilo, česká krajina je stále více "rozdrobená", například kvůli stavbám nových silnic.
"V roce 2013 se zastavěné a ostatní plochy rozšířily o 2,4 tisíce hektarů a zaujímaly 10,6 procenta území. Nadále pokračuje fragmentace krajiny liniovými dopravními stavbami," konstatuje se v poslední Zprávě o stavu životního prostředí, kterou má TÝDEN.CZ k dispozici.
Pro lepší představu: 2,4 tisíce hektarů představuje více než 600 Václavských náměstí, které má rozlohu něco přes čtyři hektary. "Přestože se úbytek nefragmentovaných ploch zpomaluje, tento proces nadále pokračuje. Za období 2000 až 2010 klesla rozloha nefragmentované krajiny o 5,2 procenta a v roce 2010 tvořila 63,4 procenta celkové rozlohy ČR," uvádí se dále ve zprávě. "Prognózy předpokládají, že podíl nefragmentované krajiny bude v roce 2040 dosahovat pouze 53 procent."
Rozdrobování krajiny patří podle zprávy k významným problémům, které negativně ovlivňují charakter území a mají zásadní vliv na lidi, živočichy i rostliny. "Negativní dopady nejsou často okamžité, avšak dlouhodobé a nevratné," upozorňuje dokument, který ve spolupráci s dalšími institucemi zpracovala česká informační agentura životního prostředí CENIA. Rozčleňování krajiny kvůli novým silnicím a dalším stavbám včetně skladů nebo satelitních městeček například zvyšují hlukovou zátěž nebo snižují možnosti rekreace. Zabetonovaná půda nedokáže vsakovat dešťovou vodu, takže se zvyšuje riziko povodní.
Zásadní je rovněž dopad na živočichy a rostliny. Nejenže se zmenšuje území, kde jednotlivé druhy organismů žijí, ale zároveň se rozdělují i populace těchto druhů, brání se jejich migraci, omezují se zdroje potravy a snižují reprodukční příležitosti. "Výsledkem je ztráta genetické pestrosti a snížená životaschopnost populací a ekosystémů," připomíná zpráva.
Nejvyšší fragmentace krajiny je zaznamenána v krajích Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském. Naopak nejméně rozdrobená je krajina v Plzeňském a Jihočeském kraji. Dokument si všímá i překážek, které vznikly a vznikají na řekách. Intenzivně sice byly vodní toky upravovány především v 19. a 20. století v souvislosti s industrializací krajiny a zvýšenými nároky na využívání vodních zdrojů, ale v současnosti mají vliv na fragmentaci říční sítě také nová protipovodňová opatření.
"Na vodních tocích je evidováno více než šest tisíc příčných překážek, v roce 2013 bylo evidováno 842 jezů, které mohou nepříznivě ovlivňovat vodní ekosystémy (např. migraci vodních živočichů)," píše se ve Zprávě o stavu životního prostředí. Přehrazení toku má sice z vodohospodářského pohledu svůj význam, ale zároveň může znehodnotit území pro vybrané druhy, zamezit jejich migraci a změnit složení vodních organismů.
"V České republice byl na základě rekonstrukce historických areálů doložen výskyt 12 druhů ryb, které migrují mezi mořským a říčním prostředím, z nichž jsou v současnosti na území ČR evidovány pouze dva druhy, a to úhoř říční a losos obecný," uvádí se v ekologické zprávě. Dokument připomíná, že kvůli rozsáhlému rozdělení říčních systémů vznikla speciální Koncepce zprůchodňování říční sítě. Její součástí jsou i stavby rybích přechodů, přičemž jen v roce 2013 bylo připraveno 74 takových projektů.
