Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jaroslavy Lochařové potrestané čtyřmi roky vězení za týrání obyvatel někdejšího stacionáře v Chomutově. Lidé s Alzheimerovou chorobou tam podle pravomocného rozsudku neměli náležitou péči, žili v zápachu, měli hlad, někteří trpěli svrabem a měli proleženiny. NS rozhodl před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění ve své databázi.
Lochařová zařízení vedla. Podle obhajoby ale nemůže nést odpovědnost za porušení konkrétních povinností jednotlivými pracovnicemi stacionáře. Závěry, že úmyslně nezajistila náležitou péči, prý nejsou opřeny o žádné konkrétní důkazy. Obhajoba také argumentovala tím, že proleženiny a dehydratace jsou v podobných zařízeních běžný jev.
Podle NS justice shromáždila dostatek důkazů o vině Lochařové. Jako výkonná předsedkyně sdružení, které stacionář provozovalo, zodpovídala za personální politiku. Stacionář neměl vzhledem k počtu klientů dostatek kvalifikovaných pracovníků.
"Musela si být vědoma, že zaměstnává k výkonu pečovatelské činnosti nekompetentní osoby, které ošetřovatelský kurz absolvovaly v některých případech takřka rok po jejich pracovním zařazení na zmíněnou pozici ošetřovatele," stojí v usnesení NS.
Péče byla podle verdiktu zjevně nedostatečná v řadě směrů. Svědkové popisovali intenzivní zápach, nedostatečný úklid, špinavé prádlo a oblečení klientů, ale i špatnou stravu. Podle jedné svědkyně oběd pro "ležáka" sestával z jednoho rybího prstu, chodící pacienti dostali dva.
Dvouletý trest vězení dostala u odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem také bývalá vedoucí pečovatelka chomutovského zařízení. Stejně jako Lochařová se obrátila na NS, ovšem dovolání později vzala zpět.
