Minimálně deset let. Takový trest považuje za adekvátní poslankyně Jaroslava Wenigerová (ODS), místopředsedkyně komise pro rodinu a rovné příležitosti. Na téma násilí na seniorech a jejich ochrana se v pátek živě diskutovalo ve sněmovně. Informovala o tom TV Barrandov.
Scénáře domácího násilí na seniorech jsou často velmi podobné. Většinou rodinní příslušníci obírají seniory o důchod, o jídlo, vulgárně jim nadávají, nebo jim dokonce fyzicky ubližují. "Děje se to bez svědků a starší lidé někdy ze studu a někdy stále z té lásky k příbuzným to popírají a pomoc odmítají. Bezesporu by se případy, které svědčí o tom, že je senior týrán, měly brát vážně. Sousedé, příbuzní, známí by si měli všímat, že je člověk v pokročilém věku pravděpodobně týrán," řekla Petra Vitoušová, ředitelka Bílého kruhu bezpečí.
Násilníkům, kteří doma seniora týrají, dnes hrozí čtyři roky za mřížemi. U zvlášť brutálních případů maximálně osm let. To by poslanci chtěli změnit. "Já se přikláním k trestům nad deset let, protože jestli si někdo dovolí týrat seniora dlouhodobě a v podstatě mu tím úplně zničit život, tak pak si myslím, že je to zločin nejvyššího protilidského konání," uvedla poslankyně Jaroslava Wenigerová (ODS).
Počet týraných seniorů lze jen odhadovat. Co se dozví policie je prý pouze špičkou ledovce. Staří lidé se často bojí týrání oznámit také ze strachu z nedostatečné ochrany. "Páchání této trestné činnosti je velice individuální i podle regionů, i vzhledem ke stavbě obyvatel a jejich sociálnímu rozvrstvení," vysvětlila Markéta Johnová, mluvčí policejního prezidia.
Pro pomoc týraným seniorům chybí i orgán, který by měl na starosti koordinaci mezi jednotlivými subjekty. Nově by tuto funkci mohlo zastávat ministerstvo vnitra. "Bude i metodicky pomáhat těm dalším subjektům, jak dosahovat těch nejlepších výsledků v té prevenci proti násilí na seniorech," přiblížila Helena Landšádlová (TOP 09), předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti. "V září proběhne seminář, na který bychom chtěli pozvat jak zástupce ministerstva vnitra, tak určitě i ministerstva školství, práce a sociálních věcí a dalších subjektů, protože jich všech se to týká," doplnila Landšádlová. "Tady je důležitá koordinace mezioborová. To nevyřeší sama policie, sám sociální pracovník," uzavřela ředitelka Bílého kruhu bezpečí.