Domácí násilí
Začarovaný kruh? Některé násilníky z domu vykážou i šestkrát
11.06.2016 11:01 Původní zpráva
Téměř deset let mají policie nebo soudy právo vykázat z bytu domácího násilníka. Od počátku roku 2007 až do konce dubna tak učinili v 10 747 případech, v mnoha případech opakovaně. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Bílý kruh bezpečí. Ve třinácti procentech případů jde podle něj o opakované vykázání. Často se tak musí z domu "pakovat" násilník i pětkrát nebo šestkrát.
"Denně dochází v průměru ke třem až čtyřem vykázáním, policie ale eviduje každý den patnáct incidentů se znaky domácího násilí," konstatovala na semináři v Poslanecké sněmovně Petra Vitoušová z Bílého kruhu bezpečí. Ne ve všech případech tak dojde k tomu, že agresoři musejí na čas opustit svůj domov.
Často je totiž podle odborníků problém, že řadoví policisté, ale ani soudci nerozeznají závažnost domácího násilí a mají tendenci ho bagatelizovat. "Vykázání není v tomto ohledu příliš směrodatné - hodně totiž záleží na postoji a zkušenosti konkrétního policisty na místě," říká Jitka Poláková z organizace proFem. Vedle toho jen malá část obětí o vykázání jako o možném řešení ví a ještě menší část se k tomuto řešení odhodlá. Chce to někdy hodně odvahy. "Vykázání navíc předpokládá, že oběť pochopí, že to, co se jí děje, není normální, že násilí není běžný způsob prosazování svých názorů a potřeb," dodává Poláková.
Závislé oběti
Problémem totiž bývá, že oběti, mezi kterými ze čtyř pětin převažují ženy, samy nejsou schopné situaci řešit. "Uvědomují si, že jejich soužití není v pořádku, ale adaptovaly se na ně, zvykly si, přizpůsobily se. A nechtějí své ohrožení řešit prostřednictvím institucí, tedy například policie či soudu," konstatuje Adéla Pistorius z Bílého kruhu bezpečí. Také rychlé a násilné řešení ze strany rodiny a kamarádů nemusí mít pozitivní efekt, i když jejich snahy často vedou k tomu, že se oběti domácího násilí odhodlají obrátit na policii či aspoň na poradny.
Oběti jsou jako v začarovaném kruhu. "V domácím násilí - nebo lépe řečeno v násilí ve vztazích - je vždy přítomná závislost jednoho partnera na druhém a současně uplatňování moci a kontroly," potvrzuje to Poláková. Oběť je závislá na agresorovi, někdy vlastně docela přirozeně - například ženy, které zůstávají s malými dětmi doma, se zcela přirozené stávají závislými. Současně agresor potřebuje uplatňovat moc a kontrolu, na tom je zase závislý on.
K nahlášení tak často dochází až po několika letech ústrků a nátlaku. "Nejčastější situací, kdy se ohrožené osoby obracejí o pomoc je okamžik, když dojde k vybočení z 'normálního', byť rizikového chování násilné osoby, kterým je například brutální fyzické napadení a ohrožení dětí, nebo bezprostředně po útoku násilné osoby," říká Adéla Pistorius.
* Kolik stát vydá ročně na léčení následků domácího násilí?
* Jak na nahlášení útoků reagují soudci a policie a proč ho často bagatelizují a špatně vyhodnocují?
* Jak jim komplikují situaci "falešné" oběti?
Podrobnosti v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 13. června 2016.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.