Děti v nouzi
Zachovat, nebo zrušit? Kojenecké ústavy jsou pro stát drahé

Náklady na jedno dítě v kojeneckém ústavu vyjdou až na 55 tisíc korun měsíčně. Preventivní pomoc rodinám, kterým hrozí odebrání potomka, by ale stála jen sedm tisíc za stejnou dobu. Děti by navíc mohly zůstat se svými rodiči. Upozornila na to organizace SOS dětské vesničky, podle níž to vyplývá z analýzy financování systému péče o ohrožené děti v České republice.

Podle údajů, které nezisková organizace zveřejnila, stojí financování měsíčního pobytu jednoho dítěte v ústavu 55 111 korun. Terénní práce s rodinou by vyšla na 7249 korun a umístění malého dítěte do pěstounské rodiny 19 984 Kč. "Naše zkušenosti z terénu dokazují, že včasná prevence dokáže ve většině případů odebrání dětí zabránit. Rodiče se však o možnosti takové podpory dozví často pozdě nebo vůbec," míní národní ředitelka SOS dětských vesniček Jindra Šalátová.

Zhruba osmdesát procent dětí, které se ocitnou v dětském domově pro děti do tří let věku či kojeneckém ústavu, je tam podle Šalátové umístěno se souhlasem rodičů na takzvaný dobrovolný pobyt. Ročně se to týká stovek dětí, jenom v roce 2016 jich bylo 1266. Stát přitom nijak nereguluje podmínky, za nichž může být dítě do ústavní péče svěřeno, ani délku jeho pobytu. Téměř tři čtvrtiny dětí se prý po propuštění z kojeňáků vracejí zpět do původní rodiny.

O tom, zda zachovat, nebo zrušit kojenecké ústavy, se v Česku diskutuje již několik let. Odpůrci těchto zařízení argumentují tím, že jsme poslední stát v Evropské unii, který malé děti mladší tří let dává do ústavní výchovy. Takový zásah do práv dítěte bez jakýchkoliv pravidel prý není u žádného jiného typu zařízení možný. "Mnohé výzkumy přitom opakovaně prokázaly, že prožití prvních měsíců či dokonce let života v ústavní péči může dítě výrazně a nevratně poznamenat," míní mluvčí dětských vesniček Michaela Poláková.

Naopak zastánci kojeneckých ústavů poukazují na to, že v Česku dlouhodobě nebyl dostatečný počet pěstounů. Navíc prý ne vždy mají zájem vzít si do péče děti, které mohou být nemocné. Zrušení kojeneckých ústavů v Česku brání ale hlavně to, že péče o děti odebrané z rodin je roztříštěná. Například pěstouni a část ústavů patří pod ministerstvo práce, další část dětských domovů a kojeneckých ústavů pod ministerstva školství a zdravotnictví. A jednotlivé resorty nejsou schopné se domluvit. Podle informací Lidových novin však už mnoho krajů dává přednost pěstounským rodinám, takže dětí v nich ubývá. Například ve Zlínském kraji tak dva kojenecké ústavy zrušili úplně.