Zachránila školu. Může za to jít do kriminálu

Ředitelka vykázala čtyři černé duše, aby úřady nezavřely část školy. Povedlo se. Nyní ji však za to kritizuje radnice a vyšetřuje policie. Z žáků se stali rukojmí politických pletich a osobních nevraživostí v obci.

Rynoltická škola praskala minulou středu ve švech. Sešly se v ní desítky rodičů k debatě o její budoucnosti. Poklidná sudetská ves na silničním tahu z Liberce do Nového Boru žije od Velikonoc sporem mezi vedením obce a ředitelkou školy Lenkou Matusznou. Její podřízené dokonce sepsaly petici, kterou už podepsalo na padesát místních: lobbují za zachování druhého stupně, který chce radnice údajně zrušit.

Přišlo se totiž na to, že loni v září ředitelka nahlásila úřadům vyšší počet žáků, než kolik jich do tříd skutečně chodilo. O případ se zajímala školní inspekce, a jak uvedly televize Nova a Prima, kvůli anonymnímu trestnímu oznámení se mu bude věnovat i policie.

Ředitelka porušila předpis o statistickém vykazování, proto může inspekce obci doporučit, aby ji odvolala. Ačkoli se Matuszná nijak neobohatila, policie by ji navíc mohla obvinit z podvodu. Žena svou vinu nepopírá, ale tvrdí: "Udělala jsem to, abych školu zachránila, měli jsme málo žáků. Navíc radnice o problému věděla, ale nic nedělala."

Pravdou je, že nenastoupily mimo jiné děti, jejichž rodičům obec vyplatila v rámci „školního náboru" několik tisíc korun a podepsala s nimi smlouvu. "Náš problém to není," brání se teď starosta František Kačena.

Blbost neprohraje

Padesátiletá češtinářka přišla na sever Čech před jedenácti lety, původem je z Hranic na Moravě. Ředitelku dělá od roku 2000 a posledních pět let to mezi ní a obcí, tedy zřizovatelem školy, jiskří. "Nemám k ředitelce důvěru. Pořád jsem si myslel, že se to zlepší, ale už tomu nevěřím," vysvětluje Kačena. Co mu na ní vadí? Moc konkrétní není: "Máme tady třeba hasičský sbor nebo dramatický kroužek. Ona se ale vůbec nezapojuje."

Jak jde však její údajná pasivita dohromady s tím, že začala pořádat - díky evropským penězům, jež získala - počítačové kurzy pro nezaměstnané nebo iniciovala vznik občanského sdružení pořádajícího tábory pro děti? "Jenže ona za to bere peníze," namítá šéf obecního úřadu. Další jeho argument už přece jen nějaké opodstatnění má - Matuszná dala v roce 2005 z obecních peněz opravit školní okna a dveře, a to svému příteli - truhláři. Pedagožka oponuje, že zastupitelstvo o tom vědělo a dosud jí nikdo nic nevytýkal.

Prý také málo komunikuje. Stůl v kanceláři ředitelky je přitom obložen šanony, které kromě faktur a všelijakých výkazů naplňuje také vytištěná e-mailová korespondence s místostarostou Milošem Sehnalem. Z ní je patrné, že Matuszná, sama opoziční zastupitelka, radnici několikrát o problémech s žáky informovala a žádala o pomoc.

Pomohla, ať odejde

Kdyby ředitelka - nezáleží na tom, zda s posvěcením radnice, či bez něj - nevykázala loni čtyři černé duše, druhý stupeň rynoltické základní školy by zanikl kvůli nedostatku žáků; obec by na něj nedostala peníze. A Matuszná školu opravdu zachránila, byť porušila předpisy. Úředníci už naznačili, že v průběhu roku je nesmysl třídy rušit. Pokud by Rynoltice musely státní dotaci pro druhý stupeň vrátit, šlo by asi o jeden a půl milionu korun.

"Asi nám tady ten druhý stupeň díky ní zůstal, to je pravda," připouští Kačena. Na příští rok už je totiž žáků zase dost. Přesto i nadále trvá na tom, že by měla z funkce odejít. Kantorka na výtky kritiků už reaguje apaticky: "Myslím, že v červnu tady skončím. Mám už domluvené místo. S blbostí se nedá bojovat."

"Paní ředitelka tady udělala kus práce, hodně škole pomohla," konstatuje bývalá zastupitelka Jana Kotková, majitelka rynoltické restaurace Nikola. Ve vsi podle ní převládá názor, že spor o školu je až na druhém místě, prim údajně hrají mocenské hrátky a osobní nevraživost. V jedné věci je však aféra prospěšná: lidé se na čas začali zajímat o dění v sedmisethlavé obci. "Dosud zbystřili jen tehdy, když se prodávaly pozemky," usmívá se Petra Hodková, jedna z učitelek.

Foto: Jan Schejbal