Žádný babyboom tu nemáme, říká odborník

Nadšení z toho, že se v Česku loni narodilo víc lidí, než kolik jich zemřelo, podle statistiků není namístě: vysoká porodnost prý vydrží maximálně deset let. Další demografické jevy navíc zlepšení nevykazují, stále se hodně rozvádíme a čím dál víc dětí se rodí neprovdaným ženám.

Zatímco koncem 90. let se u nás rodilo jen asi 90 tisíc dětí ročně, s novým tisíciletím porodnost stoupla a loni poprvé po mnoha letech počet narozených převýšil počet zemřelých: na svět přišlo 105 831 malých Češek a Čechů. Letos by se mohlo narodit 110 tisíc dětí.

Podle demografa Kryštofa Zemana, který data v Českém statistickém úřadu zpracovává, je vyšší porodnost zcela logická. „V devadesátých letech ženy nerodily, protože ty mladší odložily těhotenství na pozdější věk a ty starší už děti měly,“ vysvětluje. Zatímco začátkem 90. let měly ženy první dítě ve 22 letech, loni bylo prvorodičkám průměrně skoro 27.

Ukazatele plodnosti	Počet dětí	Z toho nemanželských
1975	191 776	---
1995	96 097	15,8 %
2003	93 685	28,5 %
2004	97 664	30,6 %
2005	102 211	31,7 %
2006	105 831	33,3 %
zdroj: ČSÚ

Podle něj také současných 100 tisíc dětí ani zdaleka nedosahuje úrovně 70. let, kdy se při stejném počtu obyvatel v zemi narodilo skoro 200 tisíc dětí. „Není to žádný babyboom,“ upozorňuje Zeman. Trend rostoucího počtu narozených podle něj může trvat ještě pět až deset let, potom opět ubude potenciálních matek.

Nedá se očekávat, že by bylo možné tento trend výrazně změnit – v minulosti výkyvy způsobily třeba války, povolení interrupcí nebo poporodní opatření v 70. letech. „Ve svobodné společnosti neexistuje páka, která by mohla porodnost ovlivnit,“ domnívá se Zeman. „Například zaměstnávání žen na částečný úvazek by mohlo mít určitý vliv, není ale jisté, jak velký,“ dodává jeho kolega Josef Škrabal.

Nemanželské děti mění statistiku

„Počet dětí narozených neprovdaným ženám je historicky nejvyšší, je jich celá třetina,“ zdůraznil jedno z "nej" roku 2006 předseda Českého statistického úřadu Jan Fischer. V některých evropských zemích je nicméně toto procento ještě vyšší, například ve Skandinávii, Lotyšsku či Estonsku překračuje polovinu.Počet nemanželských dětí si vyžádal i změnu metodiky sběru dat. Dosud se o otcích nemanželských dětí nezjišťovaly podrobnosti, od roku 2007 se to změní. „Chceme například zjistit, kolik žen s dítětem zůstává samo a kolik jich žije společně s partnerem, a jak se to třeba liší podle vzdělání,“ vysvětluje Fischer.

U počtu nemanželských dětí statistiky také ukazují největší propasti mezi jednotlivými částmi republiky. Zatímco v Karlovarském kraji je jich více než polovina a v okrese Most dokonce přes 60 procent, ve Zlínském kraji je nemanželských pouze 24 procent dětí a v okrese Uherské Hradiště jen 18 procent. Nemanželské děti mají častěji méně vzdělané ženy.

Foto: Tomáš Železný