Zahrádkáři se po řadě let dočkali svého zákona. Zahrádkářský zákon, který má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu, v úterý podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Zákon upravuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné. S nynějším návrhem uspěla skupina tří desítek poslanců z různých stran, koaličních i opozičních. Argumentují mimo jiné tím, že obdobný zákon existuje ve všech okolních zemích.
Na přijetí zákona naléhal loni také premiér Andrej Babiš (ANO), když řekl, že poslanci by měli spíše schválit zahrádkářský zákon, a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny.
Zahrádkářskému spolku bude nyní možné propachtovat pozemek pro zahrádkářskou činnost pouze na dobu určitou, a to nejméně na dva roky. Pokud bude propachtovatelem stát nebo obec, bude nejkratší možná doba pachtu deset let. Zahrádkářskou činností se bude obecně rozumět veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úpravu.
Zahrádkářská činnost má také podle schválené verze zákona výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se i na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.
V roce 2001 zamítla Sněmovna návrh zahrádkářského zákona již v prvním čtení. Další návrh vetoval v roce 2010 tehdejší prezident Václav Klaus a Sněmovna už o jeho vetu nerozhodla. Naposledy ho v roce 2016 vrátila Sněmovna autorům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.
Zákon má i své odpůrce. Někteří mu vyčítali, že zapleveluje právní řád. Místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) ho označil za cár papíru. Kritici zákona poukazovali například na to, že zahrádkáři fungují dodnes bez svého zákona.
