Lidé žijí raději sami než v páru, hlavně v Praze

Počet jednočlenných domácností v České republice prudce stoupá. Mezi lety 2002 a 2009 vzrostl o 275 800 na 1 180 600. Více než každá čtvrtá domácnost v republice je tak domácností, ve které žije pouze jediný člověk. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnil Český statistický úřad.

Vysoký přírůstek jednočlenných domácností v průběhu sedmi let byl ve velké míře způsoben podstatným nárůstem samostatně hospodařících lidí v předdůchodovém a hlavně v důchodovém věku. Množství jednočlenných domácností lidí starších 55 let se zvýšilo o 139 300 na 761 700, což představovalo více než polovinu celkového růstu počtu tohoto typu domácností.

Nárůst se však dotkl i dalších věkových skupin. Například u nejpočetnější věkové skupiny v populaci, tedy lidí mezi 30 až 34 lety, se počet "single" domácností zvýšil více než dvakrát, z 31 500 na 77 600. U lidí mezi 35 až 39 lety se zvýšil z 30 900 na 50 700 a u pětadvacetiletých až devětadvacetiletých to bylo ze 46 900 na 68 900.

Podíl jednočlenných domácností se přitom v jednotlivých krajích liší. Ve většině krajů se pohybuje v intervalu 22 až 27 procent, v Karlovarském a Jihočeském kraji to bylo v minulém roce na úrovni 28 procent. Bezkonkurenčně nejvyšší je ovšem v hlavním městě, kde se v roce 2009 přiblížil ke 40 procentům všech hospodařících domácností v Praze. Každý pátý Pražan starší 15 let hospodaří a v drtivé většině i bydlí sám.

Z těchto rozdílů vyplývají i velké regionální rozdíly ve vztahu mezi dvěma nejčetnějšími typy hospodařících domácností, úplnými rodinnými domácnostmi a domácnostmi jednotlivců. Prakticky ve všech krajích jsou počty úplných rodinných domácností stále podstatně vyšší než počty domácností jednotlivců, a to nejméně dvojnásobně. Jinak je tomu v Praze, kde počet úplných rodinných domácností převyšuje počet domácností jednotlivců o pouhou čtvrtinu.

Významné změny se projevily v ekonomickém postavení členů těchto "single" domácností. Přestože v nich žijí převážně nepracující lidé, zvýšil se v nich ve sledovaném období zejména počet jednotlivců, kteří mají zaměstnání. Jejich počet vzrostl od roku 2002 1,6krát, tedy podstatně více než například počet domácností ekonomicky neaktivních důchodců.
Ještě v roce 2002 počet ekonomicky neaktivních jednotlivců dvojnásobně převyšoval počet zaměstnaných, 581 900 ku 291 800. V roce 2005 však činil tento poměr 1,8 a v minulém roce to již bylo jen 1,5, 682,800 ku 461,300. Za sedm let se počet jednotlivců se zaměstnáním zvýšil o více než 169 tisíc, což je o téměř 69 tisíc více než přírůstek počtu jednočlenných domácností s ekonomicky neaktivními členy.