Celosvětový zákaz jaderných zbraní na půdě OSN podpořilo 122 států. Mocnosti, které disponují nukleárními zbraněmi, ale také například Česká republika, jednání bojkotovaly. Ujednání, které nyní čeká ratifikační proces, nebude mít žádný praktický právní dopad na státy, které jaderné zbraně vlastní.
Dohoda je chápána spíše jako součást diplomatického tlaku na celosvětové nukleární odzbrojení. Smluvní strany, tedy státy, které se rozhodly k úmluvě přistoupit, se zavazují, že nikdy a za žádných okolností nebudou o jaderné zbraně usilovat, nebudou je skladovat a neumožní transport takového arzenálu přes své území. Rovněž slibují, že jaderné zbraně nikdy nepoužijí a ani nikdy neprovedou žádný test jaderné zbraně.
"Svět na takovou právní normu čekal 70 let," uvedla Elayne Whyteová Gómezová, která jednáním předsedala. Dohoda začne platit, jakmile ji ratifikuje nejméně 50 zemí.
Vytvoření světa bez nukleárních zbraní v roce 2014 iniciovala malá skupina států včetně Irska či Rakouska; Valné shromáždění OSN pak loni v prosinci dvoutřetinovou většinou vyslovilo souhlas se začátkem jednání. Konference na půdě OSN se v prvním kole uskutečnila letos v březnu, druhé kolo pak skončilo v pátek.
S iniciativou nicméně nesouhlasí jaderné mocnosti, které poukazují na to, že cíle lze dosáhnout i v rámci mezinárodní smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Zmíněné mocnosti proto také loni hlasovaly proti návrhu začít jednání. Postoj států s jaderným arzenálem podpořila i Česká republika, která mimo jiné své hlasování proti jednání zdůvodnila tím, že proces bez podpory nukleárních velmocí ničemu nepomůže.
