Nejvyšší soud
Zákaz muslimského šátku nemá při výuce smysl

Nejvyšší soud (NS) se zastal somálské dívky, která chtěla na zdravotnické škole v Česku nosit hidžáb. Zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů, rozhodl Nejvyšší soud. Verdikt je dostupný na úřední desce.

Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu v Ruské ulici opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý byly domluvené, že šátek bude odkládat jen při ošetřovatelské praxi.

Dívka se domáhala omluvy a 60 tisíc korun. U Obvodního soudu pro Prahu 10 ani Městského soudu v Praze neuspěla. Nyní se musí obvodní soud případem zabývat znovu, bude vázaný názorem NS, podle kterého dívka prokázala nepřímou diskriminaci v přístupu ke vzdělání, a to z důvodu náboženství.

Ředitelka školy Ivanka Kohoutová řekla, že rozhodnutí soudu zatím nebude komentovat, protože ho ještě neobdržela. Také ministerstvo školství napsalo, že se zatím k verdiktu nebude vyjadřovat. S rozhodnutím soudu se musí nejprve seznámit, teprve potom jej může komentovat, uvedla mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, která se od počátku postavila na stranu studentky, rozhodnutí soudu přivítala. "Mám radost. I proto, že Nejvyšší soud v rozhodnutí vychází ze stejných principů, na nichž jsem postavila svůj právní názor na tento případ už v roce 2014. Současně je mi ale té studentky líto, protože se práva domáhá už šest let a tímto rozhodnutím pro ni věc ještě stále nekončí. Tento případ dokládá, jak těžké a náročné je pro oběť diskriminace domáhat se spravedlnosti," řekla Šabatová.

NS v rozhodnutí apeluje na toleranci jako občanskou ctnost. Uznal, že vyznávání islámu a nošení hidžábu je v českých poměrech neobvyklé a vzbuzuje v některých lidech paušalizující obavy. "Avšak za podmínek daných naším právním řádem by i tyto osobní a nikoho neohrožující projevy náboženského přesvědčení měly být většinovou společností tolerovány, a to zvláště v oblasti vzdělávání, jehož úkolem je mimo jiné i vést studenty k úctě a respektu k právům druhých a názorové snášenlivosti," rozhodl soud.

Škola v minulosti argumentovala tím, že s ohledem na společenské normy a nevhodné odívání některých dětí obecně zakázala pokrývky hlavy.

"Normy společenského chování včetně odívání však žalobkyně užitím muslimského šátku neporušila, neboť zahalení vlasů obecně nevzbuzuje pohoršení, je u žen běžné nejen při pobytu venku, ale i uvnitř budov. Skutečnost, že způsob vázání hidžábu je v naší společnosti cizorodým prvkem, neznamená porušení norem společenského chování, mravnosti, respektive morálky," reagoval NS. Zahalení hidžábem podle NS nezvyšuje bezpečnostní rizika ani nekomplikuje identifikaci dívky.

Odvolací soud postavil rozhodnutí na závěru, že omezení dané školním řádem bylo odůvodněno tím, že škola má být neutrálním prostředím a že užívání hidžábu je v rozporu s právem nebýt vystaven působení náboženských symbolů. Ani s tím však NS nesouhlasil, zdůraznil zákaz diskriminace nebo zvýhodňování některých náboženských směrů.

"Nemůže-li být žalobkyně zahalena hidžábem a projevit tak své náboženské přesvědčení a víru, což má pro ni zásadní význam, dopadá na ni zákaz nošení pokrývek hlavy ve škole ve srovnání s ostatními studenty tíživěji. Je tím znevýhodněna oproti ostatním studentům, kteří jsou jiného náboženského přesvědčení, jehož symbolika nebyla zákazem pokrývek hlavy dotčena, anebo nejsou věřící," uvedl mluvčí soudu Petr Tomíček.

Ředitelka školy Ivanka Kohoutová loni dostala od prezidenta Miloše Zemana medaili za zásluhy o stát. Konkrétně ji Hrad ocenil jako "statečnou ženu v boji s netolerantní ideologií".