Pře o pár facek
Zakažte fyzické tresty, žádají hlídači práv dětí. Benda: Nikdy

Postavte fyzické tresty mimo zákon, žádá mezinárodní výbor pro práva dítěte. Pohlavkování dětí se nelíbí ani vládní zmocněnkyni pro lidská práva Monice Šimůnkové, která pro vládu připravuje návrh, jak se k připomínkám výboru postavit. Naopak o správnosti "pár facek" je přesvědčen poslanec Marek Benda, který v novém občanském zákoníku zvýraznil povinnost dětí poslouchat rodiče.

"Výbor pro práva dítěte při OSN vyzývá k zákazu veškerých fyzických trestů,” píše se v dokumentu, který v létě obdržel Úřad vlády. Mezinárodní výbor navíc popudilo, že většina Čechů nevidí na fyzických trestech při výchově dětí nic špatného, jak ukazují průzkumy.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková dokončuje návrh, jak se má Česko k výtkám postavit. Vláda by ho měla dostat na stůl příští týden. Přestože Šimůnková zastává stejný názor jako ženevský výbor - tedy pohlavky a pár facek rozhodně ne - v oficiálním materiálu bude smířlivější.

"U nás to je otázka ještě na několik let. Politická vůle k zákazu je minimální, takže já mám minimální možnost to prosadit," vysvětluje zmocněnkyně. Vládě zatím doporučí postupovat metodou takzvaného pozitivního rodičovství. "To znamená ukazovat rodičům, že existují i jiné, alternativní způsoby, jak děti vychovávat, než je cesta fyzických trestů," poukazuje zmocněnkyně.

O nedostatku vůle připojit se k některým západním zemím (například Švédsku) a fyzické tresty zakázat svědčí podle Šimůnkové i hojně diskutovaná "vsuvka" poslance Marka Bendy (ODS) v novém občanském zákoníku. Výslovně stanoví, že děti mají povinnost poslouchat své rodiče.

"Ano, jsem přesvědčeným zastáncem toho, aby rodiče mohli dát svým dětem pár facek, je-li toho zapotřebí. A vůbec o tom nepochybuji," souhlasí Benda s tím, že trest samozřejmě musí odpovídat věku dítěte. "Doufám, že to tady nikdo se zákazem nemyslí vážně. A pokud nás za to kritizují mezinárodní organizace, potom vystupme z jejich struktur," navrhuje poslanec řešení.

Fyzické tresty však nejsou jedinou výtkou ženevského výboru. Těch do Česka dorazilo více než sedmdesát. Mezi nejzávažnější patří segregace romských dětí z většinového vzdělávání, příliš vysoký počet dětí žijících v ústavech a roztříštěnost agendy práv dětí mezi několik ministerstev (ministerstvo práce a sociálních dětí, školství a zdravotnictví).

Babyboxy nerušit

Mezinárodní hlídači práv dětí také požadují zrušení českých babyboxů. Místo nich má stát podpořit utajené porody a další služby pro matky v nouzi. Babyboxy prý ubírají odloženým dětem právo znát své biologické rodiče. Podle Šimůnkové je však ženevská kritika neadekvátní a nesmyslná, zařízení zachránila život desítkám dětí. A vládě naopak doporučí babyboxy zachovat. "Výbor nepochopil, jak to u nás funguje, že je neprovozuje stát, ale neziskovka, ani nepochopil jejich funkci," domnívá se zmocněnkyně.

"Krabicím na děti", jak zní doslovný překlad anglického výrazu, však u nás chybí legislativní vymezení. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které převzalo agendu dětí pod sebe, proto vytvořilo meziresortní skupinu, která na tom bude pracovat.

"Budeme řešit, jak to právně uchopit a zda vůbec, a hlavně jak právně ošetřit postup státních orgánů poté, co je dítě odloženo, jaká práva na něj má mít biologická matka a podobně," přibližuje činnost skupiny ředitel odboru rodiny a dávkových systémů na ministerstvu Miloslav Macela. Členy skupiny jsou zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, ministerstva školství, ministerstva zdravotnictví, justice, vládní zmocněnkyně i zakladatel babyboxů Ludvík Hess.

Česká republika se musí s připomínkami výboru OSN vypořádat do roku 2018.