Základ ústavu vytvoří lidé z vnitra, říká Žáček

Nově jmenovaný zmocněnec pověřený přípravou zřízení Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček považuje za prioritu vytvoření rozpočtu na příští rok. Ředitele archivu bezpečnostních složek do funkce ve středu na návrh ministra vnitra Ivana Langera jmenovala vláda.

Vláda vás včera pověřila přípravou činnosti Ústavu pro výzkum totalitních režimů. Jak dlouho bude vaše pověření trvat?

Do té doby, dokud Senát nezvolí sedmičlennou radu a ta nejmenuje ředitele, což bude, předpokládám, do října.

Jaké jsou vaše priority pro těch několik měsíců?

Musíme připravit zřízení toho ústavu. Zejména je tu priorita, která vychází ze zákona, respektive z požadavku ministerstva financí, na přípravu rozpočtu. Já tu trošku supluji neexistující řádné orgány ústavu. Rozpočtová kapitola č. 355 (ze které bude provoz ústavu financován, pozn. red.) je zřízena k 1. srpnu a navíc je nutné připravit rozpočet na příští rok. Ten proces má své limity: první týden v září musí jít do vlády státní rozpočet. Financemi na příští rok se tedy zabýváme teď a v první dekádě srpna. A dále delimitujeme (převádíme) příslušné finanční prostředky, majetek atd. od všech zúčastněných resortů a státních orgánů.

Máte nějakou konkrétní představu o podobě rozpočtu?

Nějaký návrh samozřejmě je, teď o tom budeme dále jednat. Dnes bylo první řádné zasedání meziresortní parlamentní delimitační komise. Priorita číslo jedna je určitě příprava rozpočtu na příští rok tak, aby bylo maximum těch prostředků převedeno od stávajících subjektů, které vykonávají ty činnosti přecházející na ústav, respektive na archiv. Navíc jde o to, kolik bude ústav mít zaměstnanců. Jakmile budeme vědět, že to bude třeba 250, 300 lidí nebo já nevím kolik, tak už budeme znát nějaký ekvivalent v jiných státních orgánech a jejich rozpočtech. Na tuto otázku budu schopen odpovědět za týden, kdy se dozvím, kolik lidí ty resorty delimitují a kolik bude zaměstnanců ústavu a archivu. Kdybych teď řekl nějaké číslo, bylo by to vaření z vody.

Jaká bude konkrétní náplň činnosti toho ústavu po jeho vzniku?

Stručně řečeno to bude analýza totalitních mechanismů 20. století. Výzkum těch dvou totalitních režimů, dále osvěta, badatelská činnost, zpřístupňování materiálů, komunikace s veřejností, spolupráce s dalšími i zahraničními institucemi atd. Archiv jako druhá nedílná organizační složka má jako hlavní činnost zpřístupňování dokumentů na základě archivního zákona. Navíc vykonává úřední službu vůči Národnímu bezpečnostnímu úřadu, zpravodajské komunitě, ministerstvu vnitra a má i řadu dalších úkolů, které se vztahují k té materii, která k nám bude převedena.

Kdo se kromě vás bude na přípravě ústavu podílet?

Obecný předpoklad je, že ta největší množina lidí přijde z ministerstva vnitra, z mého současného odboru Archiv bezpečnostních složek. To bude ta největší základna. To je taková zvláštnost, která nás odlišuje od našich partnerských institucí v zahraničí, od Německa, Polska a Slovenska, že u nás ten ústav nevzniká na zelené louce. Respektive vzniká, ale to se děje zároveň za chodu již fungujících úřadů. V tom je trochu problém: je potřeba skloubit dohromady tu původní činnost s přípravou nového celku, což je poměrně náročné. My se tu snažíme sladit dohromady pět celků, které jsou nyní součástí tří resortů a dvou zpravodajských služeb.

Můžete ty jednotlivé složky vyjmenovat?

Největší část spadá pod ministerstvo vnitra. Menší, ale určitě stále veliká, pod ministerstvo obrany, dále je to Úřad pro zahraniční styky a informace, potom vojenské zpravodajství, které je součástí ministerstva obrany. Malinkou množinu tvoří ministerstvo spravedlnosti a Bezpečnostní informační služba.

* * * 

Ústav pro studium totalitních režimů, který se původně měl jmenovat podle slovenského vzoru Ústav paměti národa, by měl vzniknout ještě během letošního roku. Bude se zabývat obdobími mezi lety 1938–1945 a 1948–1989. Spekuluje se o tom, že by mohl sídlit v budově po zaniklém ministerstvu informatiky. Proti jeho vzniku se opakovaně stavěla velká část levicových politiků, kteří se obávají, že by nová instituce mohla do výkladu dějin vnést nepřípustný politický vliv. Sedmičlenná rada nově vznikajícího orgánu si po svém jmenování zvolí ředitele. V radě ani ve vedoucích funkcích ústavu nebudou moci být lidé, kteří byli členy nebo kandidáty předlistopadové komunistické strany nebo StB či jiných bezpečnostních složek bývalého režimu.

Pavel Žáček se narodil v roce 1969. Historik a politolog řadu let pracoval na Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, od roku 1998 jako náměstek jeho ředitele, po jistou dobu působil i v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V současné době je ředitelem Archivu bezpečnostních složek Ministerstva vnitra ČR a je považován za žhavého kandidáta na post ředitele nově vznikajícího ústavu.

Foto: Robert Zlatohlávek