Případů přibývá
Zanedbávání i týrání. Úřady loni odebraly skoro čtyři tisíce dětí

Úřady v Česku loni odebraly z rodin celkem 3841 dětí. Rozhodly o tom soudy. V téměř 1700 případů bylo důvodem zanedbávání výchovy, ve 200 pak týrání či zneužívání. Vyplývá to z ročního výkazu ministerstva práce o ochraně dětí za loňský rok. Celkem sociální pracovníci řešili 9416 případů zneužívání, týrání a zanedbávání, tedy zhruba stejně jako v roce 2015. Proti roku 2006 je to ale téměř šestkrát víc.

Údaje o odebírání dětí a důvodech obsahuje výkaz ministerstva práce poprvé. V minulých letech v něm tyto informace nebyly. Nadace Naše dítě před dvěma roky upozorňovala na to, že se v Česku ročně z rodin odebírají 2000 až 3000 dětí kvůli týrání, zanedbávání a zneužívání, ale i kvůli zadluženosti a špatné sociální situaci rodičů. Zástupci nadace požadovali, aby ministerstvo tyto informace shromažďovalo.

Soudy loni vydaly 2796 předběžných opatření o odebrání dítěte a 1045 rozsudků, odebraných dětí bylo tedy 3841. Sociální pracovníci navrhli odebrání 2493 chlapců a děvčat, čtrnáct návrhů podali státní zástupci a 1268 jiné osoby.

Ve 158 případech bylo důvodem odebrání týrání dítěte a ve 42 zneužívání. Za 1665 rozhodnutími bylo zanedbávání výchovy, za 937 výchovné problémy. U 1010 případů byly jiné překážky v péči. Rodič se nemohl o dítě starat třeba kvůli dlouhodobému pobytu v nemocnici či nástupu do vězení.

Týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí, jejichž případy sociální pracovníci řeší, přibývá. V roce 2006 jich ministerstvo evidovalo 1620, v roce 2010 téměř 5800 a loni pak přes 9400. Podle odborníků je jedním z hlavních důvodů to, že jsou lidé mnohem všímavější, špatné zacházení s dětmi netolerují a upozorňují na ně.

Nejvyšší soud na začátku roku 2011 uvedl, že chudoba a špatné bydlení nemohou být hlavní důvod k umístění dítěte do ústavu. Odebrat dítě je možné až tehdy, pokud jiná opatření nevedla ke zlepšení podmínek. Potřeba je také vyslechnout názor dítěte, nařídil Nejvyšší soud.

Na ochranu dětí se zaměřila i ombudsmanka Anna Šabatová. Loni zveřejnila výsledky dvouletého prověřování 142 stížností na práci takzvaných OSPODů, tedy orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Pochybení zjistila u 77 případů. Sociální pracovníci třeba nekonali, zanedbali práci s rodinou či nevyčerpali všechny možnosti před odebráním dítěte. Před lety na to, že se problémy rodin řeší často odejmutím dětí pomocí předběžného opatření soudu, poukazoval už někdejší ombudsman Otakar Motejl.

Podle zástupců organizací na podporu rodin je nutné posílit preventivní služby a práci s rodinou, aby dokázala potíže zvládnout a děti z ní nemusely odcházet. Netýká se to případů, kdy jde dětem o zdraví. Posílení prevence mělo v plánu i ministerstvo práce. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) mluvila o přesunutí části peněz z ústavní péče právě do včasné pomoci a následné podpory. Podmínkou podle ní bylo sjednocení péče o ohrožené děti pod jeden resort, nyní se o ni dělí ministerstva práce, školství a zdravotnictví. Tento záměr se Marksové zatím nepodařilo prosadit.