Výročí deklarace
Zaorálek: Češi a Němci nejsou jen sousedé, ale i partneři

21.01.2017 15:14

Česko-německá deklarace před 20 lety pootočila vzájemné vztahy obou zemí směrem do budoucna a umožnila jim spolupracovat, řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Podle šéfa české diplomacie význam deklarace, v níž se vlády obou států zavázaly, že se nebudou vracet k minulým křivdám, trvá i dnes. Češi a Němci jsou díky ní nejen sousedy, ale i významnými partnery.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • Karel Musil (1 hlas) 21.01.2017 15:39

    Lítost nad nuceným vysídlením (správně odsunu) Němců (správně...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

Ten Zaorálek je telele. Jsme kolonií Německa. A ti drzí Němci, nejen že neuznali neplatnost Mnichovské dohody od samého počátku, v deklaraci se znejistili naše státní hranice na úroveň spolkové země a navíc nám Němci dluží reparace !!

0 hlasů

Možná by při té příležitosti tady v Berlínu mohl zmínit Prusko?Jakože pokud Německo nenajde s Pruskem společnou řeč ohledně jakoby rozvodového vyrovnání (které by se dle mého mínění mělo odvíjet od toho, že plocha dle počtu obyvatel, jakože v roce 1950 dle hrubého počtu zhruba 22% obyvatel v SRN a NDR potomky Pruských občanů, nepočítaje Němce v oblastech dobytých za Bismarcka, a tudíž co by v rámci území Německa při 22% zhruba odpovídalo povodí Labe mimo Sasko), tak se technicky vzato má státní hranice z roku před neoprávněným sebráním státnosti v roce 1933 i sebráním pruského občanství v roce 1934. A to by bylo poněkud podivné. Viz ohledně roku 1925
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/Prussia_1925.png
Natož že docela podivné když se dělá jakoby se muselo ctít koncept hephepáků i Hitlera o nějakém údajném německém velkonárodě, ohledně čeho se ze strany Pruských občanů právěže nemělo skutečný souhlas, a dokonce se mělo např. v roce 1830-1840 v kterém jakoby odpověď Němcům, že se je Prusy a že se míní být Prusy.

Tak či tak, kdyby mi ČR jako potomkovi i Staroprusů uznala nějaké jako odškodnění za neoprávněné dobytí 13. století od majetku v české jurisdikce stále aktivního řádu německých rytířů, jako například trochu peněz a/nebo alespoň nějakou chatku od ních, tak já si myslím, že by to česko-německým vztahům neuškodilo.

0 hlasů

*v letech 1830-1840 hymnu... tzv. Preußenlied, jako příklad toho, že se vidělo jako Prusy, což bylo i jakoby fundamentované v státně-právní rovině Pruským občanstvím (a žádné jakoby si Němci najednou mohli jentak nárokovat bývalé slavné Prusy jako by se jednalo o Němce, jak se bohužel v nejednom případu děje).

0 hlasů

Pokud to někoho zajímá, tak ten výpočet se odvijí od počtu vyhnanců z před Hitlerem území Pruského státu, plus obyvatelstvo v Berlínu a Braniborsku (které určitě naprosto jasné, že jak území jádrového Pruska v rámci současného německého území, a dokonce trochu více než to). Počet obyvatel v roce 1950 v SRN a NDR byl zhruba 70 miliónů. Z toho těch 22% je 15,4 milionů, což je počet který mi vyšel dle zmíněných kritérií.

Ohledně toho jistě je podstatné právo na sebeurčení, jakože obzvláště když někdo má předky od obou tak aby si mohl vybrat, natož, že se nemíní začít další masové stěhování. Ale když se připočte například 5 miliónů Němců kteří můžou zůstat v Prusku se zdědeným trvalým pobytem (pokud nedojde k manželství s Pruský/ou občanem/kou), tak si myslím, že pochopitelné pokud se nárokuje více území než těch 22%. Ale když zároveň mnohá osoba s Pruským občanstvím a se životním střediskem v Německu, tak možná nic moc téma.

A stranou toho jde jistě i o majetkové vyrovnání. Například ohledně zlata by 22% rezerv zlata Německa znělo aplikovatelné. Kdežto u věcí jako například, že Prusku sebrané byty potom privatizované, tak to se má situaci docela odlišnou, a myslím, že se jistě dá pochopit, že se nemíní mít Prusko kde většina patří německým firmám a osobám. A i co bylo konfiskované v NDR a privatizované poněkud téma.

Však ohledně té celkové tématiky si myslím, že by zatím jíž bylo úžasné pokud Německo uzná nárok Pruska na existenci, a aby se mělo nějaký konsens jakým směrem by se to jako rozvodové řízení mělo ubírat.

A ta věc ohledně hranic roku 1925 nemyšleno jako nějaká vyhrůžka, ale jako zmínka co v mém pojetí docela fakt a že se to celé byť možná ne mou osobou dalo vyložit jako prostě nárok na to území a nápodobně jak německý § 25 StAG se neuzná Pruské občanství mnohým těm kteří sloužili Německu (nebo že údajné kolaboranty nebo podobně) a mnohé deportuje, což co chápu právně vzato přípustné (jakože neodporující lidským právům když nějaké občanství jím zbyde), ale v mém pohledu ne vyloženě šťastné řešení kdyby na to až tak došlo.

0 hlasů

Lítost nad nuceným vysídlením (správně odsunu) Němců (správně říšských občanů) z českého pohraničí sdílí u nás jen Herman a Bělobrádek a pár dalších, stěžovat si měli u postupimských vítězných velmocí, kteří o odsunu rozhodli.Tuto formulaci lze asi těžko považovat za úspěch české diplomacie, prezident Beneš se obrací v hrobě.

1 hlas

za 20let se z klause stal sebestredny poucovatel a klerofasista

0 hlasů




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 08/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov