Kauza Michalákových
Zaorálek předal Norsku druhou nótu kvůli českým dětem

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) předal norské velvyslankyni už druhou nótu kvůli kauze bratrů Michalákových, které norská sociální služba odebrala české matce v květnu 2011. Žádá v ní, aby norské úřady začaly s českými spolupracovat. O případu mluvil také šéf sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) se svým norským protějškem Olemicem Thommessenem.Podle Zaorálka začne Česko pracovat i na mezistátní dohodě, podle níž by se podobné případy daly v budoucnu řešit.

"Byla určitá žádost na norskou stranu, aby nám pomohla ten politický rozhovor, který v současné době vedeme, rozšířit o dialog vedený na odborné úrovni. Požádal jsem, aby náš Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí byl na norské straně vyslyšen," uvedl ministr.

Norská velvyslankyně Siri Ellen Sletnerová po schůzce řekla, že bude informovat norského ministra zahraničí v Oslo. Norská vláda podle ní udělá vše pro usnadnění kontaktu mezi úřady obou zemí. "Věříme, že příslušné instituce pochopí vážnost situace a shledají, že navázání kontaktu je nutné," uvedla ambasadorka.

Česko si s Norskem kvůli kauze sourozenců Michalákových vyměnilo už tři nóty - dvě podala česká strana, jednu norská. Verbální nóta představuje silný diplomatický nástroj. Jeho využívání mezi evropskými zeměmi není obvyklé. Podle diplomatů tento krok upozorňuje na to, že záležitost je vážná a mohla by mít dopad na vzájemné vztahy. "Nemáme zájem na tom, aby norsko-české vztahy byly poznamenány touto kauzou," uvedl Zaorálek. Velvyslankyně hodnotí dosavadní vztahy obou zemí jako vynikající.

Případ byl i jedním z témat na dnešním setkání předsedy Sněmovny Hamáčka s šéfem norského Parlamentu Thommessenem. "Upozornil jsem ho, že norské úřady údajně požadovaly po matce těch dvou bratrů odevzdat české pasy. Tak jsem ho požádal, aby se této věci věnoval, protože mi to nepřišlo vhodné," řekl Hamáček po schůzce České televizi. Thommessen médiím řekl, že nemá kompetence ke komentování kauzy.

Podle Zaorálka neexistuje nyní žádný právní rámec, který by instituce v obou zemích ke spolupráci přiměl. Pomoci tomu mají právě politici. Že by tak vyvíjeli na nezávislé instituce nepřípustný tlak, si ministr nemyslí. Podle něj spíš řeší situaci, kterou "nepokrývá právo". "Ten úřad (norská sociální služba) nemá důvod se s námi bavit, ale je možné, pokud je ochota a politici pomohou, abychom to překlenuli a do budoucna vytvořili dohodu," uvedl Zaorálek.

Míní, že možných případů kvůli péči o děti bude přibývat. Důvodem je možnost žít v cizí zemi i rostoucí počet smíšených svazků. K řešení by mohla přispět mezistátní dohoda, podle níž by se kauzy řešily. Šéf diplomacie také plánuje na ministerstvu věnovat této rodinné problematice "větší pozornost a kapacitu".

Brněnský Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí norskou sociální službu kontaktoval před týdnem. Podle Zaorálka se o to nyní pokusí znovu. Norská "sociálka" Evě Michalákové syny odebrala v květnu 2011 kvůli podezření na násilí a zneužívání. Policie vyšetřování odložila, obvinění nepadla. Soud zjištění a posudky považoval ale za závažné, s umístěním k pěstounům souhlasil. Hoši žijí odděleně ve dvou náhradních rodinách. Michaláková s odvoláními neuspěla. Evropský soud pro lidská práva její stížnost nepřijal. Loni v prosinci požádala v Norsku o přehodnocení případu a svěření synů do péče.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se kvůli kauze obrátil na předsedkyni norské vlády. Ta to nekomentovala. Šéf norského parlamentu, který je nyní na návštěvě v Česku, se dnes odmítl k případu vyjadřovat. Podle něj to nepřísluší poslancům, ale vládě. Norští zákonodárci by přesto mohli ve středu v parlamentním zahraničním výboru o kauze jednat, téma by chtěl otevřít jeden z nich.