Zaplavené Troubky se chystají na osudovou noc
18.05.2010 19:00 Reportáž
Když v jedné části zatopených Troubek začne klesat voda, ve druhé hned stoupá. "Proto se neodvažuji předvídat, jak dopadne dnešní noc," říká Jaroslav Dočkal z povodňové komise v Troubkách.
Zážitek z katastrofických záplav v roce 1997 je v Troubkách stále živý. "Určitě není všemu konec, voda bude stoupat," říká sedmasedmdesátiletá Růžena Němčáková. I proto souhlasila s evakuací a dnešní noc stráví v Tovačově. "Z baráku mě museli odvézt hasiči na loďce," vypráví a nejistě dodá: "Snad se domů vrátím dříve než za rok, jak tomu bylo po povodni před třinácti lety." Tak dlouho tehdy trvala oprava jejího pobořeného domu.
Chlapi drží noční hlídku
"Nikdo netuší, co ještě udělá voda. Ale škody jsou už teď obrovské," říká Jaroslav Dočkal z tamní povodňové komise a ukazuje do jedné ze zaplavaných ulic. Některé domy jsou v ní zatopené až po parapety oken v přízemí. "Vysoušení, plísně, pojišťovny,...," jmenuje Dočkal, co čeká většinu obyvatel Troubek, až voda opadne.
Troubky křižují tatrovky armádního záchranného útvaru z Olomouce a stejné těžkotonážní vozy hasičů z Hlučína, specialistů na povodňové události. "Je mi těch lidi moc líto," povzdechne si hlučínský hasič Josef Pchálek, který právě na korbě tatrovky míří pro další matku s dětmi, jež se rozhodla k evakuaci. "Všichni chlapi ale zůstávají doma v zaplavených domech," vysvětluje Pchálek. Po celou noc budou bdít a hlídat svoje domy před velkou vodou a rabováním.
Strach o králíčky
Také sedmatřicetiletá Zita Dolanská, maminka sedmileté Veroniky a tříletého Víta, potvrzuje, že se evakuace v Troubkách zatím týká jen dětí, matek a penzistů. "Manžel samozřejmě hlídá náš dům," říká. "A králíčky a slepice," dodá Veronika
Lenka Vojtková sedí v loďce a její přítel lopatou pádluje k jednomu ze stavení na návsi. "Loďku máme v pohotovosti od roku 1997. A vidíte, nakonec se hodí," říká Vojtková. Olda Jiřík kráčí po kolena ve vodě, v ruce igelitku. "To je nákup pro mamku, dnešní noc bude dlouhá." Do zaplavené návsi vstupuje mladík s hadrem a smetákem. "Já to tady jdu vytřít," žertuje. Černý humor se v Troubkách střídá s chmurnými vizemi i s pláčem. Začíná osudová noc, ve které se rozhodne, zda se voda řeky Bečvy začne poslušně vracet do svého koryta. A nebo?
Foto: Lucie Pařízková
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.