Zavřít hranici kvůli uprchlíkům? Nejsou lidi

Policisté zbytečně postávají v dešti na hranicích. Uprchlíků pochytali minimum. Kdyby sem ale proudil nepřetržitý řetěz migrantů, stejně je nemá kdo zastavit.

Česká policie vyniká v umění parodie. Jinak ani nelze nazvat činnost posílených hlídek, které mají čelit uprchlické krizi. Absurdita jejich počínání se ukázala například v jihomoravských Valticích. V kopci za obcí stojí bývalé sídlo roty Pohraniční stráže. Za totality bránila republiku před takzvanými narušiteli zvenčí a hlídala Čechoslováky, aby neutíkali do ciziny. Od roku 2011 v jejím bývalém valtickém objektu funguje Muzeum železné opony. Dosud před ním zastavovali hlavně cyklisté projíždějící vinařskou stezku.

Změnilo se to během druhého říjnového víkendu. Před muzeem se objevilo patnáct policistů a na nepříliš frekventované silnici začali zastavovat osobní auta a traktory, které si tudy zkracují cestu na pole. V říjnu je muzeum věnované totalitní represi zavřené. Policisté stáli před ním a mokli. "Podívejte se, kolik migrantů za poslední týden zadrželi. Osobně bych volil menší zlo a pustil sem deset cizinců, než nechal na dešti sedm stovek policistů, kteří chybějí ve vnitrozemí," řekl ředitel muzea Petr Pajpach.

Za komunismu působilo v budově dnešního muzea 80 pohraničníků. Střežili úsek hranice dlouhý devět kilometrů. Bez bariéry složené ze tří plotů a strážních věží by stejně nebyli úspěšní. Celkem hranici totalitního Československa hlídalo zhruba 20 tisíc lidí z vojsk ministerstva vnitra.

Dnes je následuje 720 policistů, narychlo povolaných z devíti krajů. Hlídají dvacet dávno opuštěných hraničních přechodů. V blízkosti hranic je navíc v pohotovosti 650 vojáků. Policisty posílí v případě, že Rakousko uzavře své hranice a migranti na jeho území se přes Česko vydají do Německa.

Díky za Sherwood

Současné počínání bezpečnostních složek vzbuzuje pochybnosti z několika důvodů. Zaprvé lze těžko věřit tomu, že by i s použitím nejmodernější techniky ohlídalo hranici pouhých čtrnáct stovek ozbrojenců. Nejasný je i přínos armády, kterou v jejím současném stavu oslabí každá stovka vojáků odvolaná z plnění dlouhodobých rozkazů.

Je také otázka, zda země, do níž míří minimum uprchlíků, potřebuje své hranice chránit. Za prvních devět měsíců tohoto roku odhalila policie v Česku 7201 migrantů, což je o téměř čtyři tisíce více než za tutéž dobu v loňském roce. Stále ale jde o zlomek počtu, s nímž se potýkají jihoevropské státy spolu s Rakouskem, Německem a Maďarskem, které na hranici se Srbskem vystavělo plot a minulý pátek oznámilo uzavření hranice s Chorvatskem.

"Pošleme na hranice všechny naše bataliony, a pak chytáme lidi v Sherwoodu před hlavním nádražím v Praze, abychom měli alespoň nějaké uprchlíky. Je to vnitropolitický cirkus, nic jiného," ironizoval dění v Česku Ivan Gabal (KDU-ČSL), poslanec z výboru pro obranu. Není daleko od pravdy. Za první dva dny, kdy platila mimořádná opatření, zadržela policie čtyři běžence.

O počínání vlády, hlavně o nasazení armády, pochybuje i další koaliční poslanec Antonín Seďa (ČSSD). "Je v tom trochu populismu. Armáda by měla přijít na řadu až v posledním sledu. Používat vojáky proti civilistům, to se prostě nedělá," prohlásil Seďa. Mimořádná opatření na hranici podle něho dávají smysl pouze v případě, pokud mají posloužit vládě, aby zjistila, kdo se pohybuje na českém území. Nebo by policisté a vojáci mohli běžence vracet sousedům, což by ale ve střední Evropě způsobilo pozdvižení. Každopádně jsou počty lidí určených dnes na ostrahu hranice jen symbolické. Pokud se náhodou uprchlíci vydají masově do Česka, nemá země k dispozici sílu, která by je zadržela. "Jedna rota má zhruba 100 vojáků. S nimi je schopná neprodyšně uzavřít hranici v úseku 150 metrů. Tak si spočítejte, kolik bychom potřebovali armády," řekl poslanec Seďa.

CELÝ ČLÁNEK ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.