Peníze pacientů
Ekonom: Rušit zdravotní poplatky je proti selskému rozumu

Zrušení zdravotnických poplatků kromě pohotovosti jde podle ekonoma Miroslava Zámečníka zcela proti proudu domácích i zahraničních doporučení. Krok vlády kritizuje bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) v publikaci Zpráva o stavu českého zdravotnictví. Je součástí projektu Mederi, který si dal za cíl analyzovat problémy českého zdravotního systému a vyprovokovat k přemýšlení nad tím, jak by mohl fungovat účelněji.

Česko podle šéfa autorského týmu postupuje ohledně poplatků v rozporu se zdravým selským rozumem. Systém se podle něho zbavil možnosti ekonomicky motivovat chronicky nemocné k dodržování léčebného režimu právě výměnou za osvobození od poplatků.

"Fiskálně neutrálně pro zdravotní systém měl tuto motivaci financovat zvýšeným poplatkem za specializované vyšetření nevyžádané praktickým lékařem," uvádí ve své analýze, v níž porovnává zdravotnictví vybraných členských zemí OECD.

Z dat podle Zámečníka vyplývá, že kvalitní a dostupnou péči poskytuje české zdravotnictví za mnohem nižší náklady (7,5 procenta HDP) než vyspělé státy - v USA je to 16,9 procenta HDP a průměr EU činí 9,3 procenta. V žebříčku 14 hodnocených zemí je za Českem jen Polsko s 6,8 procenta HDP.

"Zásluhu na dobré dostupnosti zdravotnictví v tuzemsku má především skutečnost, že hotovostní výdaje, které pacienti platí z vlastní kapsy, nepředstavují významnou bariéru čerpání péče," uvádí v publikaci Zámečník.

Podobné argumenty jako on měla opozice, když odmítala rušení poplatků. Pacienti si prý už zvykli, že 30 korun nikoho od návštěvy lékaře neodradí. Naopak ambulancím a nemocnicím poplatky vylepšovaly příjmy.

Odvrácenou stranou dobré dostupnosti je podle Zámečníka to, že lidé využívají zdravotní služby "přehnaně intenzivně". Počet návštěv u lékaře činí v Česku 166 procent průměru OECD a až 222 procent návštěv v Británii.

Existuje-li specifický znak českého zdravotnictví, je to podle Zámečníka neochota přijmout regulaci pacientů i poskytovatelů péče. Zdravý selský rozum podle něj diktuje, že k nějaké regulaci Česko dospět musí.

Česko ocenil i švédský nevládní projekt Health Consumer Powerhouse (HCP), který se zaměřuje na přínos pro pacienty. Z 35 porovnávaných zemí skončilo Česko na 15. místě jako nejlepší ve střední a východní Evropě. HCP poukazuje i na nedostatky, například postavení pacientů je "slabé", zejména co se týká informací o péči. Velkým problémem Česka je nezdravý životní styl, který se odráží ve vysoké spotřebě alkoholu, špatné prevenci kouření či nedostatku tělesné aktivity ve školách.

K podobným závěrům dospěla i studie OECD, podle které je pětiprocentní nárůst denní spotřeby tabáku u dospělých v letech 2000 až 2011 "zvláště varovný". Ve stejném období přitom průměr OECD klesl o 21 procent. Česko má také nadprůměrný výskyt cukrovky, a to osm procent proti průměru OECD ve výši 6,9 procenta. Varující je i nárůst obezity ze 14 na 21 procent ve srovnání s průměrem OECD 17,2 procenta.