Fúze pojišťoven? Místo úspor problémy s bezpečností

Zdravotních pojišťoven je moc, některé sloučíme. Tak zní plán nové vládní koalice. Platy úředníků totiž spolykají příliš mnoho, konkrétně tři procenta z balíku peněz na zdravotnictví. Pokud jejich řady zřídnou, systému se uleví. Na řadě jsou proto dvě oborové pojišťovny: Vojenská zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.

Jenomže pojišťovny se brání: sloučením nikdo větší peníze neušetří. "Systém dává celkově na provoz pojišťoven 3,5 procenta z vybraného pojistného. Je přitom jedno, jestli tu hospodaří pojišťovna jedna, nebo jich je víc. K tomuto číslu se dostaneme vždy," domnívá se například Zdeněk Vrožina, jehož Hutnickou zdravotní pojišťovnu postihlo slučování už v loňském roce. Stala se součástí České průmyslové zdravotní pojišťovny. Úspory by se podle něj měly hledat jinde.

ČTĚTE DÁLE:  Snížíme ceny léků, ale jen těch levných, plánují politici
                       Julínkova reforma se vrací. Jen ji hájí jiné tváře

Podobně reaguje i šéf Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich: "K takovým úsporám jsem poměrně skeptický. Žádné velké podle mě nevzniknou," říká. Různé pojišťovny mají podle něj různou klientelu a různě hospodaří. "Zpočátku tak budou muset naopak do fúze investovat a budovat nový systém," hodnotí. Později možná úspora vznikne, nebude ale podle něj závratná.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Vlastimila Sršně by se mohlo každoročně jednat o částku kolem sta milionu ročně.

Tajná data vojáků

Otazníky ale nevisí jen nad úsporami. Na další rizika upozornilo už loni v březnu, kdy se k podobnému kroku chystala bývalá ministryně zdravotnictví Daniela Filipiová, vedení Vojenské zdravotní pojišťovny. Sloučení by podle něj bylo v rozporu s národní bezpečností.

"Informace o všech ozbrojených složkách, včetně zpravodajských služeb ministerstva vnitra a ministerstva obrany, by se sloučily do jednoho systému. Bylo by to v rozporu s národní bezpečností," řekl tehdy bývalý generální ředitel vojenské pojišťovny František Beránek. Ministerstvo i tehdy zdůvodňovalo fúzi tím, že se zlepší výkon pojišťoven a posílí konkurence.

PSALI JSME:  Nemocnic bude méně. Škrty postihnou hlavně malé špitály
                      Lék na rakovinu prsu dostane méně žen. Chybou úřadů 

Beránek ale upozornil, že vojenská pojišťovna má jako jediná v zemi takzvaný atest podle zákona o informačních systémech veřejné správy. To znamená, že musí plnit zvláštní bezpečnostní požadavky a chránit údaje členů armády. Pod kontrolou musí být také vojenské zpravodajské služby, vojáci poslaní do misí a příslušníci armád NATO, kteří operují na českém území.

"Vojenská pojišťovna proto provedla podle zákona o utajovaných skutečnostech řadu opatření, aby zabezpečila své informační a komunikační systémy," zdůraznil už tehdy Beránek. K fúzi nakonec nedošlo.

Monopol, nebo konkurence?

Dnes se ale politici k myšlence vrací. Debatu o slučování pojišťoven tentokrát zahájily Věci veřejné Radka Johna. 

Věci veřejné chtěly původně prosadit jen jednu pojišťovnu. Ta by fungovala jako finanční úřad pod přímou kontrolou ministerstva zdravotnictví. Nakonec se ale musely spokojit jen s fúzí dvou pojišťoven. "Trváme na zachování konkurenčního prostředí. Pojišťoven musí být víc," nedaly se totiž kolaliční partněři z ODS a TOP 09. Za pochopení slíbily Věcem veřejným alespoň výraznou pomoc se změnou protikuřáckého zákona.

Na čem se ale vyjednavači všech stran beze zbytku shodli, byl daleko větší dohled nad pojišťovnami. Vzniknout by měl jakýsi nezávislý kontrolní úřad, který by na práci úředníků v pojistných domech dohlížel. "Úřad by měl mít zhruba pět set zaměstnanců, kteří budou zkoumat, zda pojišťovny nakoupily takovou zdravotní péči, jakou měly," vysvětlil plány Vladimír Pavelka z TOP 09. Ztráty, které dnes pojišťovny mají kvůli neefektivnímu hospodaření, totiž podle něj mohou dosahovat až padesáti miliard korun.

FOTO: ČTK, archiv Týdne.