Lázeňské podniky nesouhlasí se záměrem ministra zdravotnictví Leoše Hegera na snížení plateb pojišťoven za lázně. Podle Mladé fronty Dnes Heger chce přibližně na polovinu snížit částku, kterou pojišťovny vynakládají na proplácení lázeňské péče. Ta činí tři miliardy korun.
Většina oslovených podnikatelů v lázeňství upozornila na to, že takové rozhodnutí by znamenalo nejen nekoncepční rušení lůžek, ale i propouštění stovek zaměstnanců.
Podle prezidenta Svazu léčebných lázní České republiky a generálního ředitele Léčebných lázní Jáchymov Eduarda Bláhy je v ubytovacích a stravovacích provozech zaměstnána řada málo kvalifikovaných osob a jejich budoucí uplatnění bude v pohraničních oblastech, kde se lázně až na výjimky nacházejí, velmi ztížené.
"Toto rozhodnutí ovlivní především hospodaření státu. Teď uvolňuje tři miliardy korun, ale v konečném důsledku se státu od lázní vrací mnohem více. K takovému rozhodnutí může dospět jen špatný hospodář," reagoval Martin Plachý ze společnosti Royal Spa, která provozuje lázeňské hotely v Mariánských Lázních, Ostrožské Nové Vsi, Velkých Losinách a Luhačovicích. Podle něho takové rozhodnutí ovlivní všechny poskytovatele lázeňské péče. "Výpadek bude enormní - po celé České republice zanikne i několik tisíc lůžek, zanikne řada pracovních míst a stát tak bude muset zvýšit dávky na nezaměstnanost," poznamenal.
Jeho slova podpořil i provozní ředitel Lázní Luhačovice Jiří Dědek. Podle něj samoplátců, kteří do Luhačovic přijíždějí, sice přibývá a tvoří přibližně 75 procent klientů, nicméně v přepočtu na strávené noci tvoří polovinu. Zbylých 50 procent připadá na pojištěnce. "Například naše dětská léčebna, která má 300 lůžek, je zaměřena pouze na pojištěnce - dětské pacienty," poznamenal.
Snížení plateb by se nepřímo dotklo i Lázní Lednice, které léčí jen klienty, kteří si pobyty hradí sami. "Všechny lázně by začaly usilovat o samoplátce, trh by se značně rozšířil. V lázeňství je sice v současné době trend zvyšujících se pobytů samoplátců, ale v žádném případě nárůst počtu tuzemských samoplátců a zahraničních hostů nedokáže kompenzovat tak zásadní úbytek pacientů v rámci veřejného zdravotního pojištění," řekla ředitelka lázní Alena Ďurišová.
Úbytek hostů
Irena Vašicová, ředitelka lázní v Teplicích nad Bečvou, které se starají o pacienty po operacích srdce, upozornila, že pokud taková péče zůstane pouze na nemocnicích, pojišťovnu to bude stát mnohem více peněz. "Jsem si proto jista, že to určitě nebude tak, že by se všechny lázně škrtly a nebyly by hrazeny z prostředků veřejného pojištění," uvedla. I tak by se takové rozhodnutí chodu lázní dotklo. Přibližně 95 procent pacientů jsou lidé v důchodovém věku. "Žijí z důchodu a nejsou tak sociálně silní, aby jim bylo jedno, jestli zaplatí 30 tisíc korun za lázně, nebo ne. Dojde k výraznému úbytku našich lázeňských hostů," doplnila Vašicová.
Případných negativních dopadů se obávají i lázeňské společnosti v Karlovarském kraji. Například Mariánské Lázně mají kolem 12 procent tuzemské klientely. Z ní značná část přijíždí na hrazené pobyty. Pokud by je lázně ztratily, byl by to citelný zásah do tržeb, řekl generální ředitel společnosti Leo Novobilský. Lázním Poděbrady by kvůli plánovanému snížení plateb zdravotních pojišťoven na lázeňské pobyty klesly tržby až o pětinu. Případné omezení financování lázeňské péče by se rovněž výrazně dotklo lázní Aurora a Bertiných lázní v Třeboni. Většinu jejich klientely totiž tvoří právě pacienti, jimž na pobyt a péči přispívají zdravotní pojišťovny.
Prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha dodal, že počty léčebných pojištěnců klesají pozvolna již několik let. Lázním se tak postupně daří je nahrazovat samoplátci. "V případě skokové změny by to ale nezvládly," upozornil Bláha. Vyzval proto Hegera k diskusi a k monitorovací návštěvě léčebných lázní.
