Propad českého lázeňství pokračuje. V prvním čtvrtletí poslaly zdravotní pojišťovny do lázní 10 864 pacientů, což je téměř o pětinu méně než ve stejném období loňského roku. Vyplývá to ze zprávy, kterou předložil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) ve středu vládě.
Náklady, které s pojištěnci zdravotní pojišťovny měly, dosáhly v prvním čtvrtletí 222,14 milionu korun, což je o 102,4 milionu korun, tedy více než 31,5 procenta, méně než ve stejném období loňského roku. Pokles přitom může pokračovat v průběhu celého roku. "Zatím to vypadá, že meziročně lázeňských pobytů ubylo zhruba o 20 procent. Nicméně ve druhém a třetím čtvrtletí předpokládáme navýšení počtu klientů oproti čtvrtletí prvnímu, neboť v těchto měsících je již tradičně vyšší počet lázeňských pobytů," okomentoval on-line deníku TÝDEN.CZ data mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.
Lékaři málo předepisují, tvrdí ministerstvo
Podle ministerstva zdravotnictví je důvodem klesajícího počtu pacientů, kterým plně nebo zčásti hradí léčbu pojišťovny, především to, že ošetřující lékaři předkládají méně návrhů na lázeňskou péči. "To samo o sobě nemusí být špatně - je možné, že lékaři ve zvýšené míře hledají pro pacienty vhodnější alternativu léčby, než je lázeňská péče," konstatuje ministerstvo. V každém případě prý úřad i zdravotní pojišťovny situaci monitorují, přičemž opakovaně vyzvaly lékaře, aby lázeňskou péči předepsali všem pacientům, kde je péče účelná, vhodná a pro pacienta medicínsky přínosná. "V těchto výzvách bude ministerstvo pokračovat," dodává Hegerovo ministerstvo.
Pokles celkového počtu pacientů v lázních je podle zprávy znát již od roku 2008, v případě pacientů, kterým je léčba hrazena ze zdravotního pojištění, pak od roku 2010. Důvodů pro pokles počtu pacientů, jimž je léčba hrazena z pojištění, je podle ministerstva několik. Mimo jiné je to reakce na vývoj medicíny, kdy není v řadě případů lékařsky opodstatněné, aby byla lázeňská péče navrhována opakovaně. Zdravotní pojišťovny pak důsledněji posuzují efekt navrhované léčby. Za pokles může i zavedení regulačních poplatků za pobyt v lůžkovém zařízení, vliv pracovního trhu, kdy si zaměstnanci již nemohou dovolit odjet na tři týdny do lázní i pokles platební schopnosti obyvatelstva," přiznalo ministerstvo.
Za propad může ministerská vyhláška, soudí odbory
Poněkud odlišný názor na věc ovšem mají odbory. Příčinou podle nich je vyhláška ministerstva zdravotnictví, takzvaný indikační seznam. Vyhláška vstoupila v platnost v říjnu loňského roku, zkrátila dobu pobytu ze čtyř na tři týdny a omezila nároky tuzemských pacientů na péči z veřejného pojištění. "U příspěvkových lázní to kleslo na 14, maximálně 21 dní. Pak je problém v tom, že u některých diagnóz tu indikaci ministerstvo omezilo," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. "Na některou terapii můžete dostat lázně pouze jednou za život," dodala.
Podle ministerstva ovšem nemá u některých nemocí z hlediska moderní medicíny lázeňská péče pro pacienty významný efekt. Konkrétně se to týká onemocnění, která se dnes léčí pomocí moderních operačních postupů, moderní farmakologie nebo kde je efektivnější soustavná léčba ambulantní než léčba lázeňská. "Na druhou stranu naopak přibyly nové indikace, které tuto péči vyžadují, například léčba stavů po transplantaci srdce," dodal úřad.
Odboráři se kvůli seznamu sešli s ministrem Hegerem toto úterý. "Zopakovali jsme mu své argumenty a znovu jsme ho žádali, aby se tento indikační seznam změnil," řekla Žitníková. Heger prý odpověděl, že se se změnou seznamu nepočítá. Uvažovat by se o ní prý dalo jedině tehdy, kdyby přišla odborná společnost s prokazatelnými výsledky toho, že je možné zařadit na seznam nějaké další diagnózy.
V ČR existuje 37 lázeňských míst, kde je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče. V nich působí 90 subjektů, které disponují přibližně 27 tisíci lázeňskými lůžky.
