Věkový problém
Lékaři stárnou. Pediatři přímo vymírají
18.03.2014 18:30 Původní zpráva
České zdravotnictví má zaděláno na velký problém. Průměrný věk lékařů se zvyšuje, více než pětina z nich je už starších šedesáti let. Nejhorší situace je u praktických dětských lékařů. "Je to úplná demografická katastrofa," okomentoval to prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Podle údajů, které zazněly nedávno na konferenci "24hodinová dostupnost lékařské péče" se průměrný věk lékařů v Česku neustále zvyšuje. A razantně přibývá těch, kterým je více než šedesát let. Zatímco v roce 2000 jich bylo jenom 11,5 procenta, v roce 2012 to bylo už 21,1 procenta. Naopak ubývá těch pod čtyřicet let, kterých koncem minulého století bylo více než 34 procent. Do roku 2012 jejich podíl klesl na 29 procent.
"Naprosto nejhorší situace je u praktických lékařů pro děti, kde máme v současnosti 711 pracujících lékařů nad šedesát let a na druhé straně pouhých 76 lékařů do čtyřiceti let," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Milan Kubek. O něco lépe na tom podle něj je praktické lékařství pro dospělé, ale ani tak to není příliš dobré. Průměrný věk praktického lékaře pro děti je 56 let, u praktických lékařů pro dospělé je to potom 54 roků. "Situace ovšem není dobrá ani v dalších oborech," dodal Kubek.
Už před časem on-line deník TÝDEN.CZ upozornil na podobnou situaci u zubních lékařů. Těch podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) koncem roku bylo 7461, oproti roku 2011 se jejich počet zvýšil pouze o 32. Na jednoho zubního lékaře tak připadalo 1409 pacientů.
Ministerstvo si neví rady
Daleko horší ovšem je, že se průměrný věk zubních lékařů postupně zvyšuje. U mužů-dentistů dosahoval 49,5 roku, u žen-dentistek pak 50,3 roku. "Nejpočetnější jsou věkové skupiny 50-54 a 55-59 let, podíl na tyto dvě skupiny koncem roku 2012 představoval 33 procent," konstatovali statistici. Podíl zubních lékařů ve věku 60 a více let se zvýšil z 23 procent v roce 2011 na 26 procent v roce 2012.
Ministerstvo zdravotnictví si přitom podle všeho se situací neví příliš rady. Alespoň podle toho, že na dotaz reagovalo tak, že se situací "velmi intenzivně a trvale zabývá a neustále vyvíjí aktivity vedoucí k zajištění potřebného počtu všeobecných praktických lékařů. Ministerstvo například zabezpečuje specializační vzdělávání lékařů prostřednictvím dotačního programu rezidenční místa, přičemž největší část finančních nákladů na rezidenční místa poskytujeme právě na podporu mladých praktických lékařů. Právě tím motivujeme stávající lékaře v oboru všeobecné praktické lékařství školit mladé lékaře v tomto oboru, abychom zajistili dostatečný počet odborníků primární péče," uvedl mluvčí ministerstva Jan Štoll. Vedle toho podle něj existuje také vzdělávací program oboru všeobecné pracovní lékařství, který budoucím praktickým lékařům umožňuje všeobecný zkrácený výcvik.
Práce v Česku netáhne
Jádro problému je ovšem v tom, že absolventy lékařských fakult praxe v Česku příliš neláká. Ve velkém počtu totiž odcházejí do zahraničí, kde dostanou lépe zaplaceno. Podle České lékařské komory v oboru všeobecného lékařství každý rok promuje 1050 až 1100 lidí. "Z nich přibližně 200 odchází rovnou do zahraničí, aniž by nastoupilo do českého zdravotnictví," konstatoval Milan Kubek. Kromě toho Českou republiku opouští dalších 200 kvalifikovaných lékařů s atestací. Více než polovina z nich je ve věku 30 až 40 let.
Řešením problému je podle Milana Kubka větší podpora lékařského vzdělávání. Fakulty by zkrátka měly přijímat více zájemců. "Je také třeba zjednodušit systém dalšího vzdělávání, kdy mladí lékaři jsou nuceni celé roky trávit ve škole ve fakultních nemocnicích," míní Kubek. Je to podle něj pro lékaře nepříjemné, protože lékař například sice nastoupí do nemocnice ve Strakonicích, ale když se chce kvalifikovat třeba na kardiologa, tak musí několik let pracovat například v Praze nebo v Plzni. Trpí tím podle něj i regionální nemocnice.
Vyrovnat by se měly i příjmy lékařů, které jsou v Česku podstatně nižší než v západní Evropě. "Je třeba i otevřít nemocnice privátním lékařům, aby mohli chodit sloužit do nemocnic, a naopak umožnit těm z nemocnic otevřít si soukromé praxe a mít souběh obou prací," řekl Kubek. Tento systém se podle něj osvědčil třeba v Rakousku.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.