Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) dostal za půl roku šest podnětů na nedostupnost léků, porušení zákona neshledal. Informovala o tom mluvčí SÚKL Barbora Peterová. Grémium majitelů lékáren tvrdí, že za půl roku dostalo od svých členů podnětů přes 8 set. Výrobci musí podle zákona dodat jednotlivým distributorům tolik léků, jaký je jejich podíl na trhu. Distributoři pak mají léky do dvou dní dodat do lékáren. Podle ústavu i ministerstva je ustanovení zákona nevymahatelné, protože neuvádí, jak se mají podíly počítat. Podle České lékárnické komory (ČLnK) ale vymahatelné je a chce SÚKL žalovat za to, že distributory nepokutuje.
"Státní ústav pro kontrolu léčiv chápe obavy lékárníků, avšak v gesci Státního ústavu pro kontrolu léčiv není zajištění dostupnosti léčby. Obecně řečeno, nemůžeme přinutit farmaceutickou firmu, aby přerušené nebo ukončené dodávky k nějakému datu obnovila," uvedla mluvčí.
Povinnost distributorů se dostala do lékového zákona na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu. Ustanovení o tržním podílu má výrobce chránit před neobvyklými objednávkami. "Zákon zajišťuje dodávky distributorům v rozsahu jejich obchodních podílů. Ne podle potřeb lékáren, případně pacientů, což je podle nás chyba," uvedl k tomu po schválení zákona ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček. Pokud distributor nedostupný lék dodaný výrobcem, za který dostane v zahraničí vyšší cenu, vyveze, bude dál v ČR nedostupný.
Ministr Adam Vojtěch (za ANO) dříve uvedl, že zákon neurčuje, kdo má tržní podíly stanovit, jak je vypočítat a kdo povede případné správní řízení. Ustanovení zákona jsou podle ministerstva nefunkční. "To potvrdili také legislativní experti úřadu vlády i Poslanecké sněmovny, kteří konstatovali, že s vadnými definicemi v zákoně nelze nic dělat a ani je upřesnit prováděcími vyhláškami," uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.
Ministerstvo chce na podzim předložit novelu zákona, která by povinnost dodat lék přenesla z distributorů přímo na farmaceutické firmy, což funguje například na Slovensku. Ani to ale podle lékárníků není dobré řešení. Pacienty podle nich bude nutit ke dvojí návštěvě lékárny a lékárny zatíží nadbytečnou administrativou.
"Vzhledem k tomu, že se podle ČLnK reexportní činnost významně podílí na trvale se opakujících výpadcích léků v českých lékárnách, vyzval proběhlý sjezd delegátů ČLnK zákonodárce, aby do zákona v léčivech doplnili povinnost SÚKL zveřejňovat seznam reexportétů a jimi reexportovaných léků včetně jejich množství," uvedl na pondělní tiskové konferenci komory její prezident Lubomír Chudoba. Současná legislativa to neumožňuje, ministerstvo se ale změně nebrání.
Naopak Asociace velkodistributorů léčiv, Asociace provozovatelů lékárenských sítí a Sekce nemocničních lékárníků České farmaceutické společnosti návrh podporuje. "Navíc navrhujeme pro transparentnost nového systému nastavení maximální obchodní přirážky pro tyto dodávky ve výši pět procent," uvedl v tiskové zprávě Tomáš Votruba, výkonný ředitel Asociace velkodistributorů léčiv.
Ve většině případů, kdy lék není dostupný, je problém ve výrobě a často postihuje celou Evropu. Případy, kdy nedostupnost je způsobena neefektivitou distribučních kanálů, sice podle asociace nejsou tak častým důvodem, avšak jednoznačně nejsou žádoucí a v ojedinělých případech mohou být nebezpečné.
Ročně se léků z Česka do zahraničí vyveze asi v hodnotě 3,5 miliardy korun. SÚKL podle Peterové vyhodnocuje nad rámec svých povinností i nahraditelnost jednotlivých léků mezi sebou. "Tuto informaci pak zveřejňuje na svých webových stránkách zpravidla do tří dnů od hlášení o přerušení dodávek," dodala. Pokud je lék nenahraditelný, může ministerstvo zakázat jeho vývoz mimo ČR.
V Česku je asi 2800 lékáren. Řetězce provozují přes pětinu z nich. Největší řetězec je Dr. Max s asi 420 lékárnami, druhý Benu má 214 lékáren.
