Ministerstvo zdravotnictví může vypsat tendr na zajištění letecké záchranné služby v šesti regionech. Po několika odkladech se na podmínkách soutěže shodla vláda. Ve čtyřech zbývajících regionech bude službu zajišťovat armáda a policie, řekl novinářům ministr Svatopluk Němeček (ČSSD). Hodnotu zakázky ministerstvo předběžně určilo na 1,2 miliardy.
Veřejná zakázka má být podle ministra vypsána na čtyři roky počínaje 1. lednem 2017 s tím, že poslední rok, tedy rok 2020, bude stát službu od soukromníků požadovat jen, pokud se mu nepodaří zajistit vrtulníky jinak.
V průběhu ostré debaty o vymezení tendru, která se v posledních týdnech odvíjela od požadavků na snížení ceny ze strany ministra financí Andreje Babiše (ANO), se vládní partneři shodli, že v budoucnu by vrtulníky záchranné služby měl kvůli nižším nákladům provozovat pouze stát. Kvůli vypršení současných smluv se soukromými firmami Alfa-Helicopter a DSA ale není možné změnu uskutečnit ihned.
Podle smluv z roku 2008 v hodnotě 3,128 miliardy korun v současnosti létají vrtulníky pro pacienty z osmi soukromých základen. Jedná se o základny Ostrava, Olomouc, Brno, Jihlava, Liberec, České Budějovice, Hradec Králové a Ústí nad Labem. V Praze a Plzni obstarávají službu ministerstva vnitra a obrany. Od 1. ledna 2017 budou po nové dohodě resortů vnitra a obrany zajišťovat leteckou záchrannou službu i v Českých Budějovicích a Brně. Z osmi soukromých stanovišť tak dvě v novém tendru ubudou.
Nepřekročitelnou maximální cenu připravovaného tendru podle předkládací zprávy zřejmě ještě jednou projedná vláda, a to na podkladě nyní teprve poptávaného znaleckého posudku.
Němeček má do srpna letošního roku vypracovat a kabinetu předložit také analýzu možností zabezpečení letecké záchranné služby po roce 2019. Pracovat by na ní měli experti ministerstev zdravotnictví, obrany, vnitra, financí, Úřadu vlády a Asociace krajů.
Sběr dat pro řízení veřejných financí
Vláda také schválila návrh zákona o sběru vybraných dat pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Ministerstvu financí má umožnit, aby získávalo vybrané údaje o hospodaření subjektů nebo účetních jednotek, které jsou zahrnuty do sektoru vládních institucí.
Poskytnuté informace mají sloužit ke kompilaci a zveřejňování výstupních dat podle unijní směrnice z roku 2011 a také podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Přijetí normy vyžaduje Evropská unie.
"Obecně stanovovat tuto povinnost rozpočtovou nebo účetní legislativou není žádoucí a systémové. Proto se navrhuje stanovit povinnost poskytovat MF příslušné údaje o hospodaření zcela novým zákonem a prováděcí vyhláškou," uvádí předkládací zpráva.
Zveřejňování dat se tak kromě vládních institucí bude týkat také České exportní banky, Českomoravské záruční a rozvojové banky, Exportní garanční a pojišťovací společnosti, Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, Správy železniční dopravní cesty, veřejných vysokých škol, ústředně řízených veřejných výzkumných institucí a dalších 11 jednotek menšího významu. Informace mají zveřejňovat také nemocnice zřízené územním samosprávným celkem s jinou právní formou než příspěvková organizace.
Směrnice EU požaduje, aby členské státy zajistily včasný přístup veřejnosti k rozpočtovým údajům pro všechny subsektory sektoru vládních institucí. Členské státy by rovněž měly zveřejnit informace o držených majetkových účastech v soukromých a veřejných společnostech, pokud jde o ekonomicky významné částky.
Zpřísnění podmínek pro prodejce klimatizací
Dalším z návrhů, které vláda schválila, je změna zákona o látkách poškozujících ozonovou vrstvu. Prodejcům klimatizací by zákon v budoucnu mohl ukládat povinnost doložit u každé prodané klimatizace potvrzení o odborné instalaci. Pokud nezajistí kupujícímu odbornou montáž, mohou jim hrozit stotisícové pokuty. Při neodborné instalaci hrozí úniky nebezpečných látek do atmosféry.
Návrh, který nyní posoudí poslanci, upravuje podmínky provozu a uvádění na trh zařízení, která obsahují mimo jiné fluorované skleníkové plyny. Norma má zabránit tomu, aby nekontrolovaně unikaly do ovzduší.
Jde o zařízení, jako jsou například klimatizace v domácnostech i některá větší chladicí zařízení nebo tepelná čerpadla, vyplývá z návrhu zákona. Lednice nebo mrazáky do této skupiny nepatří, protože mají uzavřený chladicí okruh a nekompletují se, pouze zapojují do zásuvky.
Zákon se přizpůsobuje nařízení Evropského parlamentu. Prodejci by podle něj měli povinnost zajistit, že instalaci provedou certifikované osoby. Zároveň musejí vést evidenci, kolik zařízení prodají i kdo je namontoval. Kontrolovat je bude Česká obchodní inspekce. Certifikáty podle Dominiky Pospíšilové z ministerstva životního prostředí vydává tento úřad, pokud žadatel doloží osvědčení o certifikační zkoušce.
Zákon také navrhuje nové sankce za úmyslné vypouštění fluorovaných plynů do ovzduší. Fyzické osoby mohou dostat pokutu od 100 tisíc do jednoho milionu, právnické osoby od půl do 1,5 milionu korun. Fluorované skleníkové plyny mohou způsobovat globální oteplování a negativně ovlivňují klimatický systém Země. V atmosféře mohou přetrvat několik desítek let. Spotřeba vzrostla od konce 90. let minulého století, protože se používají v chladicích zařízeních, klimatizacích, tepelných čerpadlech a v protipožární ochraně.
Krizová varianta výběru mýta
Vláda schválila i krizovou variantu výběru mýta po roce 2016. Ministerstvo vypíše přímou zakázku, dosavadní provozovatel Kapsch ale není přímo zmiňován. Mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold sdělil, že podle usnesení vlády má ministerstvo zabezpečit provoz "prostřednictvím přímého zadání takovému subjektu, který bude splňovat zákonné požadavky pro tuto zakázku". Zároveň bude ministerstvo pokračovat v přípravě technologicky neutrální soutěže tak, aby byla nachystána nejpozději v polovině roku 2017.
"Ministerstvo dopravy již vyhlásilo v této věci svůj záměr na výběr poradce a fakticky tím tento proces odstartovalo," uvedl Neřold. Ministerstvo dříve připustilo, že na otevřené výběrové řízení na nového provozovatele mu už nezbývá čas a že jedinou možností je prodloužit smlouvu se stávajícím provozovatelem. To má ale i svá rizika. Především se ministerstvo obává, že mu zadání výběru mýta bez soutěže nepovolí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
"ÚOHS může konstatovat nezákonné prodloužení smlouvy tím, že nespatřuje technické důvody odůvodňující využití jednacího řízení bez uveřejnění s možností uložení zákazu plnění ze smlouvy," uvedlo v materiálu ministerstvo. To chce zadání bez soutěže zdůvodnit právě technickými problémy, konkrétně chybějící dohodou s Kapschem o spolupráci při předání systému novému provozovateli. O dojednání této smlouvy se stát snažil od loňského dubna, nyní ale přiznal, že podmínky rakouské společnosti splnit nemůže.
Jedním z požadavků Kapsche bylo například to, aby jej stát zbavil plné odpovědnosti za výběr mýta pro období, na které odtajní technická řešení fungování mýtného systému. Tyto informace stát potřeboval pro přípravu soutěže a zároveň je plánoval předat ostatním zájemcům pro zpracování soutěžních nabídek.
Prostřednictvím mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a vybraných částech silnic první třídy. Za devět let provozu se na mýtném vybralo více než 67 miliard korun. Za loňský rok to bylo 9,7 miliardy korun. Za stavbu a provoz systému stát firmě Kapsch a jeho subdodavatelům platí zhruba pětinu vybrané částky.
