Nemocnice podle jejich ředitelů z části suplují práci ambulantních lékařů, zejména po konci ordinační doby. Peníze na péči ubývají i jim, odebírají je drahé centrové léky. Řekli to zástupci Asociace nemocnic ČR a dalších nemocničních organizací. Reagovali tak na protest praktických lékařů, zubařů a ambulantních specialistů, kterým vadí podfinancování jejich praxí a nárůst byrokracie. Příští středu chce více než třetina z nich nechat ordinace zavřené.
"Nemocnice jsou schopné částečně suplovat ambulantní péči, ale opačně to nefunguje," komentovala výkonná předsedkyně asociace Jaroslava Kunová kritiku protestujících za to, že většina peněz, které jdou do zdravotnictví příští rok navíc směřuje právě do nemocnic.
"Podíl HDP na zdravotnictví dlouhodobě klesá. Dříve byl 8,1 procenta, teď už je jenom sedm procent," vysvětlila. Klesá podle ní i podíl nemocnic na celkovém objemu peněz ve veřejném zdravotnictví. "Dříve jsme měli 52 procent, pokleslo to na 47 procent. Velkou část spotřebovávají takzvané centrové léky, které zachraňují životy v těch nejtěžších diagnózách. Na standardní péči a mzdy lékařů zbývá stále méně," dodal. Každoročně roste částka vynaložená na centrovou léčbu asi o 1,5 miliardy korun.
Lékaři podle Kunovské odcházejí z nemocnic za vyššími platy do zahraničí nebo za prací bez nočních směn a přesčasů právě do ambulantního sektoru. Podle ředitelky pražské Nemocnice Na Bulovce Andrey Vrbovské je nástupní plat absolventa bez přesčasů a osobního ohodnocení 27 tisíc korun. Lékaři ve vyšších platových třídách pak mají až 47 tisíc korun.
Praktici protestují i proti vzrůstající byrokracii. Podle zástupců nemocnic je jí ale v jejich zařízeních nesrovnatelně víc. Elektronické recepty na ně dopadnou stejně jako na ambulance. Podle Kunové si navíc ordinace mohou na rozdíl od kolegů v nemocnicích odečíst náklady z daní.
