Pokud se nepřistoupí k preventivnímu potratu a narodí se těžce postižené dítě, lékař by jej měl rovnou usmrtit a nesnažit se jej uchovávat při životě, který ani životem není, argumentuje v odborném článku Miroslav Mitlöhner, ředitel Ústavu sociální práce Univerzity Hradec Králové. "Problém těžce malformovaných jedinců je sice nesnadný, ale nedovoluje zavírat oči nad vegetací těchto jedinců a tragédiemi jejich nejbližšího okolí." Článek už ho stál univerzitní funkci a teď je pod palbou rady postižených.
"Lékař, vedoucí porod těžce malformovaného jedince, by měl být oprávněn o dalším postupu rozhodnout sám nebo po konzultaci s vedoucím pracoviště či specialistou z oboru pediatrie, avšak zásadně bez vyjádření či stanoviska matky či rodičů těžce malformovaného jedince," napsal Mitlöhner v Časopise zdravotnického práva a bioetiky, který vydává Ústav státu a práva Akademie věd.
JUDr. Miroslav Mitlöhner, CSc. připomíná, že rovnou ochranu mají postižení relativně krátce, od 19. století. Aristoteles, římské právo, katolická církev ani třeba liberální filosof John Locke tyto "zrůdy" či "podivíny" nepovažovali za lidi.
"Po porodu těžce malformovného jedince stojí lékař před dilematem, zda ve prospěch dalšího života tohoto jedince intervenovat, často s použitím vysoce nákladné lékařské péče, či tohoto jedince odložit s vědomím jeho neodvratitelného konce a umožnit či urychlit tak nástup smrti, nebo život ukončit vhodným zákrokem," píše Mitlöhner v textu K právním a etickým problémům spojeným s narozením těžce malformovaného jedince.
Zákon by podle něj měl též nařídit potrat, pokud by takového potomka žena čekala - "s ohledem na prioritu zájmu společnosti na zdravé populaci". Podle autora společnost dokázala najít humánní řešení, kterým je v případě odhalených potíží a vývojových vad přerušení těhotenství, měla by tedy najít i odvahu k ukončení života bezprostředně po narození. "Nápadnost a mnohdy bizarnost těchto bytostí nesčetněkrát vedla k otázce, zda je zrůda vůbec lidskou bytostí a jak s ní tedy nakládat," uvádí autor textu. Těžkosti by podle něj mohly být s vymezením toho, kdy začíná zrůdnost, a také v pochybnostech rodičů. Těm se ale nelze vyhnout žádnou cestou.
Napřed zrůdy, potom důchodci?
"Takovéto úvahy jsou úvahy nacistického uvažování a z lékařů by se pak stali následovníci doktora Mengeleho," uvedl předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása ve svém stanovisku. Podle rady vrací vyznění článku vnímání lidí s vývojovými vadami o desetiletí zpět. "Označovat lidi s postižením ve 21. století za zrůdy je nepřípustné. Kdyby se jednalo o jinou menšinu, dávno by už lidé protestovali na náměstích. Protože jde ale o handicapované, tak to nikoho netrápí," řekl Krása.
Dodal, že i velmi těžce postižené dítě je člověk a je potřeba na něj tak pohlížet. Úvahy o rozhodování o bytí či nebytí považuje za nebezpečné, podle něj by časem mohly směřovat třeba k vážně handicapovaným dospělým bez naděje na uplatnění či k seniorům, kteří se neobejdou bez neustálé péče. Rada proto žádá, aby ministryně práce odvolala Mitlöhnera ze své vědecké rady.
Na situaci již reagovala Univerzita Hradec Králové, kde Mitlöhner dosud zastával funkci ředitele Ústavu sociální práce. Ve středu Mitlöhner při jednání s rektorem Josefem Hynkem nabídl rezignaci. "Rektor ji přijal," uvedl mluvčí školy Ondřej Tikovský.
Důvodem ukončení působení osmasedmdesátiletého Mitlöhnera v čele univerzitního ústavu bylo podle Tikovského rovněž to, že autor článek vydával za výstup univerzitou řešeného evropského projektu, ačkoliv text zveřejnil již dříve v 80. letech. Ostatně žádné jiné zdroje než ze začátku 80. let necituje. "Je to hrubé porušení etiky vědecké práce. Rektor univerzity potrestal Miroslava Mitlöhnera finančním postihem a nařídil okamžitou kontrolu celého projektu," uvedl Tikovský. Od 1. července bude mít Ústav sociální práce dočasné vedení a na místo ředitele bude vypsán konkurz.
Na Mitlöhnerův text kriticky zareagovalo v diskusi na webu www.socialniprace.cz i jedenáct pedagogů Ústavu sociální práce. "Přestože oceňujeme zásluhy Miroslava Mitlöhnera o rozvoj ÚSP, jako vyučující v oboru sociální práce s obsahem a formou jeho článku nesouhlasíme, nejedná se o názor celého pracoviště a očekáváme, že Miroslav Mitlöhner převezme osobní zodpovědnost," uvedli. Ústav Miltöhner vedl od roku 2011.
