Očkování: záchrana, nebo příčina autismu?

Třináctiletí chlapci budou moci od ledna příštího roku využít nové bezplatné očkování. Vakcína je bude chránit před lidským papilomavirem (HPV). Zatímco většina lékařů krok ministerstva zdravotnictví schvaluje, řada rodičů pro své děti preventivní dávku odmítá. Bojí se vzniku alergií, astmatu či autismu.

Nejčastější sexuálně přenosnou infekcí je právě HPV. Setká se s ní až osmdesát procent z nás a spojujeme ji zejména s rizikem rakoviny děložního čípku. I proto se proti viru mohou očkovat třináctileté dívky na náklady státu. Jenže zákeřný papilomavirus ohrožuje i chlapce - může způsobit rakovinu v oblasti hlavy, krku či penisu. Stát proto rozhodl, že očkování umožní i mužům, respektive třináctiletým chlapcům. Ministerstvo zdravotnictví, které se inspirovalo v USA, Kanadě či Rakousku, ale čeká náročná vysvětlovací kampaň. Matky už o očkování vzrušeně diskutují na sociálních sítích a na webových fórech. Velmi často jej odmítají - bojí se vedlejších účinků, vakcíny jsou pro některé "ďáblovým dílem".

"Ne, to očkování můj chlapec prostě nedostane. Stačí se podívat na různé kauzy, přečíst si dokumenty. Teď se zabývám působením homeopatik, mám k nim větší důvěru," napsala do skupiny Maminky, co už neočkujete, ozvěte se na serveru eMimimo uživatelka Žaneta. Není sama. Žen, jež se tu kriticky vyjadřují k vakcínám, jsou stovky. "Cílili na dívky, teď už i dokonce na chlapce. Je to farmaceutický komplot," reaguje jiná z žen, tentokrát na Facebooku.

Odborníci jsou pro

Většina lékařů však rozhodnutí státu proplácet vakcínu na papilomavirus i u mužů chválí. "Pokud existuje jakákoli možnost cíleně zabránit vzniku zhoubného onemocnění, má smysl do ní investovat. Nemáme žádnou zázračnou pilulku, která by nádorům předcházela, je třeba využít možností, které se nám v současnosti nabízejí," říká docentka Petra Tesařová, lékařka z Onkologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

"Konečně přestáváme vnímat muže jen jako roznašeče nemoci a začínáme zohledňovat, že jsou sami ohroženi. Není to pět minut před dvanáctou, ale minutu po dvanácté," dodal pro Naše zprávy na TV Barrandov gynekolog Bohuslav Svoboda, přednosta gynekologické kliniky Ústřední vojenské nemocnice v Praze.

Jenže matky, které samy sebe označují za "přírodní" a vedle odmítání vakcín pro své děti například velmi často odmítají také antibiotika při těžkých nemocech dětí či chlorovanou vodu v bazénech, mají i odborné zastání. Na jejich stranu se přidala pražská praktická lékařka Ludmila Eleková. "Jsem kritická i v tomto případě. U dívek se ukazují negativní stránky očkování, například vznik autoimunitních onemocnění, dokonce úmrtí. U zemřelých byla prokázána autoimunitní vaskulitida - zánět cév v mozku - a také přítomnost DNA viru HPV v mozku!" říká Eleková.

Guru matek

Lékařčina slova nelze zavrhnout mávnutím ruky. Studiem vakcín a jejich důsledků se zabývá dlouhodobě, v komunitě "přírodních matek" je uznávanou kapacitou. Problematiku začala sledovat krátce po atestaci, když se s vedlejšími účinky preventivní látky potýkal její syn. "Měl patologickou reakci na očkování, tři dny neutišitelně plakal, měl horečku, špatně spal, nepil a měl veliký rudý otok na zadečku. Byla jsem čerstvě atestovaná lékařka, ale nevěděla jsem, co se děje. Syn to odnesl hyperaktivitou, agresivitou, lehce zhoršenou imunitou a alergií na kravské mléko. Dnes bych podobnou chybu neudělala, už vím, jak očkování funguje," vysvětlovala v jednom z mnoha rozhovorů, které poskytla.

Podle Elekové se s virem HPV potká většina populace bez následků, pouze u menšiny dojde k chronické infekci. "Podle průzkumu je již asi desetina dětí ve věku očkování virem nakažena a právě u takových má očkování kontraproduktivní účinek - významně, asi o 40 procent, zvyšuje riziko rakoviny. Pediatři ale rutinně nákazu nezjišťují," řekla TÝDNU lékařka.

Ještě nebezpečnější jsou podle ní povinné vakcíny dětí, například proti tetanu či obrně (viz Proti čemu se povinně chráníme). Vnímá prý velkou podobnost mezi reakcemi dětí na podání preventivní látky a otravou hliníkem. "Děti často po očkování přestávají broukat a žvatlat, až na měsíce, přestanou se usmívat a omezí oční kontakt, jsou plačtivé nebo naopak apatické, špatně spí, mohou se objevit febrilní křeče. U větších dětí může vzniknout až autismus, dítě přestane mluvit, přestane sociálně interagovat a změní se typickým způsobem pro tuto nemoc," vypočítává důsledky lékařka. Mezi další vedlejší vlivy očkování zahrnuje vznik alergií či astmatu.

Jiný TÝDNEM oslovený lékař, pediatr Tomáš Dědič z pražské kliniky Program Health Plus, s Elekovou nesouhlasí. "Nemyslím si, že mezi vedlejší účinky může patřit vznik alergie či astma bronchiale. Mnohem větší vliv na vznik těchto onemocnění mají genetické predispozice od rodičů a především vliv životního prostředí," uvedl. Na hrozbu autismu podle Dědiče upozornila jediná vědecká studie, kterou však vědecká obec následně označila za vykonstruovanou. Další závažné vedlejší účinky, které zmiňuje Eleková, jsou prý nesmírně vzácné. Jak poznamenal, jeho dva synové mají všechna povinná očkování, z těch nepovinných jsou navíc chráněni proti pneumokokům a tuberkulóze.

Kritiků přibývá

Jenže lékaři podporující co největší proočkování populace začínají velmi pomalu, ale jistě prohrávat. Matek, které odmítají děti očkovat jakoukoli nepovinnou vakcínou z přesvědčení, podle sociologických výzkumů přibývá. A počet rodičů, kteří nechtějí očkovat děti povinnými vakcínami, se v Česku pohybuje mezi pěti a deseti procenty a jejich počty rovněž mírně narůstají. Uvádějí to pracovní statistiky ministerstva zdravotnictví.

Stát je zatím k rodičům poměrně vlídný, ztěžuje jim ale život omezeními. Neočkované děti nesmějí například do mateřských škol, na dětské tábory ani na školy v přírodě. Za porušení tohoto nařízení hrozí ředitelům škol či pořadatelům táborů až půlmilionová pokuta. Někteří rodiče proti tomu protestovali. Stížnost kvůli školkám podala matka jménem svého syna, kterého nepřijaly dvě mateřské školy v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Matka v tom spatřovala porušení práva na předškolní vzdělání. Úplný zákaz přístupu zdravých dětí s nekompletním očkováním do mateřských škol považovala za nepřiměřený a iracionální. Nenašla však zastání na úřadech ani u Nejvyššího správního soudu. Nakonec ji odmítl i Ústavní soud, který požadavky státu na proočkovanost obyvatel označil za přiměřené.

Vězení kvůli vakcíně

Justice v zahraničí je k rodičům, kteří vakcíny odmítají, tolerantní ještě méně. V první polovině října byla v USA za odmítnutí očkování potrestána odnětím svobody na sedm dní Rebecca Bredowová. V americkém státě Michigan se sice rodiče mohou vyhnout očkování svých potomků, je-li to v rozporu s jejich osobním přesvědčením, nicméně žena se nepohodla se svým manželem. Zatímco matka své dítě očkovat nechtěla, otec to požadoval. Bredowová podle agentury AP soudkyni řekla, že "není líným rodičem", ale "vášnivou matkou, která svědomitě pečuje o zdraví svých dětí". Tvrdila, že její bývalý manžel, s nímž se rozvedla před devíti lety, s ní ohledně vakcín dříve sdílel stejné názory, nyní prý tuto záležitost využil ke svému prospěchu.

Bredowová však neuspěla. Trest je sice jen symbolický, v důsledku ale zásadní. Během týdne, který žena stráví za mřížemi, totiž dítě dostane do péče otec. A ten má podle nařízení soudu během dané doby zajistit návštěvu lékaře a podání vakcíny. Podobně se již dříve zachovaly i justiční orgány v Německu, Rakousku či Austrálii. V těchto zemích dokonce může na očkování dítě doprovodit sociální pracovnice - využívá se to v případě, kdy látku pro svého potomka odmítají oba rodiče. Klíčové je ale rozhodnutí soudu.

Česká republika zatím k problematice přistupuje velmi opatrně. Zatím v posledním verdiktu k očkování z roku 2015 Ústavní soud rozhodl, že ministerstvo zdravotnictví může nadále určovat povinné vakcíny. Za nedodržení pravidel hrozí zákonným zástupcům pokuta až deset tisíc korun. Zároveň by ale zákonodárci měli podle soudců zvážit odškodňování případných zdravotních následků vakcín, jichž se někteří rodiče obávají. Ministerstvo zdravotnictví na legislativním dokumentu zabývajícím se očkováním začalo skutečně pracovat. Přípravu ale zbrzdil pád ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD). Jeho nástupce ve funkci, Miloslav Ludvík, nakonec novelu stáhl ze sněmovny, o její předložení se má podle jeho slov postarat až nový ministr.