Umělé oplodnění
Odhalte se! Anonymní dárci spermatu dráždí poslance

Dárci spermatu se budou muset smířit s tím, že už nebudou anonymní. Zařízením, se kterým spolupracují, budou muset odevzdávat kopii rodného listu. Navíc budou moci spolupracovat pouze s jednou klinikou. Jinak jim hrozí pokuta až do výše padesáti tisíc korun. Navrhuje to poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) v pozměňovacím návrhu k novele zákona o specifických zdravotních službách.

Jde již o druhý pokus. Poprvé se pokusila tento svůj návrh prosadit spolu s Markem Bendou (ODS), Vítem Kaňkovským (KDU-ČSL), Martinem Komárkem (ANO) a dvěma dalšími poslanci a poslankyněmi již v roce 2014 v jiné novele; tento jejich počin však neprošel v Poslanecké sněmovně ani prvním čtením.

"Třeba v takové Austrálii s anonymitou dárců končí úplně a ve státě Victoria dostali dokonce lidé narození touto cestou právo získat identifikační údaje o svých biologických rodičích zpětně," prosazuje svůj pozměňovací návrh poslankyně. Podle jejích kritiků to ale může znamenat, že se dárcům po čase nečekaně objeví přede dveřmi jejich "neznámý" potomek. 

Chalánková pro svůj současný pozměňovací návrh uvádí stejné důvody jako před třemi roky. Argumentuje obavami ze zprostředkovaného incestu a právy dítěte znát své biologické rodiče. "Podle stávající právní úpravy nelze provést umělé oplodnění ženě, která má příbuzenský vztah k muži, se kterým předložila žádost o umělé oplodnění. Paradoxně je však možné, aby anonymní dárce zárodečných buněk byl biologickým příbuzným ženy, případně aby anonymní dárci byli mezi sebou navzájem biologicky příbuznými," uváděli před třemi roky poslanci v důvodové zprávě k návrhu. Může tak později nechtěně dojít například k tomu, že spolu uzavřou manželství bratr a sestra, kteří o svém příbuzenském vztahu nevědí.

"S ohledem na naprostou anonymitu anonymního dárce nemůže dítě zjistit totožnost osoby, ze které biologicky pochází. To přitom může být významné pro potřeby některých život zachraňujících lékařských úkonů, ale i v případě běžné zdravotní péče, kdy anamnéza biologického rodiče pomůže určit vhodný způsob léčby," konstatovali poslanci.

Jejich novelu tehdy razantně zamítla vláda. "Riziko příbuzenských sňatků zapříčiněných asistovanou reprodukcí je zcela minimální a zdaleka nedosahuje přirozeného rizika v populaci, kde je vysoké procento dětí narozeno mimo manželství nebo není jistý jejich skutečný biologický otec," oponovala ve svém stanovisku obavám z nechtěného incestu.

Dárci pohlavních buněk jsou podle vlády navíc na nejčastější dědičná recesivní onemocnění testováni a zjistí-li se u nich možné riziko, nejsou do programu darování přijati. Tím prý odpadají obavy o budoucí zdraví dětí, které byly počaty za pomoci anonymních dárců spermatu nebo dárkyň zárodečných buněk. "V návrhu zákona je pomýšleno pouze na některá práva dítěte. Nejsou však zohledněna práva rodičů dítěte, tedy neplodného páru, který podstoupil metody asistované reprodukce, ani práva dárců reprodukčních buněk na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, ke kterému by navíc mnohdy docházelo až přibližně osmnáct let po darování těchto buněk," oponovala vláda předchozí poslanecké novele.

Kritiky má i současný pozměňovací návrh. "V našem zákonodárství a v podmínkách naší národní kultury je silně zažito a po dlouhá léta zákonem utužováno dárcovství spermatu i oocytů jako plně anonymní akt a veškeré taktiky a strategie jsou tomuto přizpůsobeny," konstatují. Konkrétně se český model nejvíce blíží Belgii a Nizozemsku. Například v Německu a Rakousku je ale léčba pomocí darovaných vajíček kvůli tamním zákonům pro páry velmi komplikovaná, proto tyto naopak odjíždějí se léčit do jiných zemí s přijatelnějším zákonodárstvím. "Je známo, že v zemích se zavedením striktního odhalení identity program ‚obecného' darování pohlavních buněk prakticky zaniká a omezuje se téměř a výhradně na darování pohlavních buněk mezi příbuznými," konstatovala podle serveru Zdravotnickydenik.cz  Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti.