Odškodné za poškození dětí očkováním slibuje ministr po volbách

Domácí
26. 4. 2017 11:50
Ilustrační foto.
Ilustrační foto.

Rodiče dětí vážně poškozených povinným očkováním zatím nezískají zákonný nárok na odškodnění od státu. Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) slíbil takovou úpravu předložit až po říjnových sněmovních volbách. Sněmovna o tom rozhodla v rámci novely o specifických zdravotních službách, která má mimo jiné zjednodušit postupy při vydávání lékařských posudků.

Uzákonit nárok na odškodnění "za újmu nikoli zanedbatelnou" v souvislosti s povinným očkováním chtěl poslanec TOP 09 a STAN Jan Farský. Argumentoval tím, že ministerstvo takovouto úpravu slíbilo předložit už předloni. Odškodnění za tuto újmu by mělo být podle Farského stanoveno podle zákona o odpovědnosti státu za nesprávný úřední postup a za použití občanského zákoníku. Ministr to odmítl s tím, že "očkování nelze považovat za nesprávný úřední postup".

Ministerstvo přislíbilo uzákonit zodpovědnost státu za poškození zdraví dětí povinným očkováním, jež nezpůsobí chyba lékaře či vadná vakcína. Příslib souvisel s doporučením Nejvyššího soudu na základě případu dívky, která po očkování proti TBC měla těžký zánět kyčelního kloubu. Podle poslance se za poslední léta objevilo 1100 podobných případů.

Poslanci s Ludvíkovým souhlasem naopak na další Farského návrh prodloužili v návaznosti na zdravotní prohlídky z jednoho na dva roky platnost lékařského posudku o zdravotní způsobilosti dítěte, který je potřebný například pro školy v přírodě, letní tábory nebo lyžařské výcviky. Dolní komora naopak odmítla zrušení povinnosti rodičů potvrzovat bezinfekčnost svého potomka před odjezdem na takovéto akce.

Neúspěšné byly poslanecké návrhy, aby umělé oplodnění od anonymního dárce mohly ze zákona podstoupit kromě manželek také nesezdané ženy bez souhlasu partnera. "Je to otázka velmi etická, která potřebuje dlouhodobou diskusi, není to na poslanecký pozměňovací návrh," komentoval to Ludvík. Poukázal ale na to, že mimo manželství se v ČR rodí polovina dětí. O umělé oplodnění budou moci nadále žádat ženy do 49 let na základě písemné žádosti, kterou podají spolu s mužem, s nímž chtějí tuto službu podstoupit.

Zpřísněny nebyly ani podmínky pro umělé oplodnění prostřednictvím anonymního dárcovství nebo snížení hraničního věku ženy na 45 let. Do novely se nedostala ani úprava, která by zakázala donošení dítěte náhradní matkou s výjimkou blízkých příbuzných. Sněmovna pouze upravila v souvislosti s léčbou neplodnosti možnost transplantace dělohy od žijící dárkyně, a to i mezi příbuznými ženami.

Vládní novela, kterou nyní projedná Senát, sníží hranici věku pacienta, u něhož bude možné za zákonem stanovených podmínek provést kastraci, z 25 na 21 let. Do novely se na návrh předsedy zdravotnického výboru Rostislava Vyzuly (ANO) dostalo zpřísnění kontrol kvality pitné vody ve vodovodech.

Autor: ČTK Foto: ČTK , DPA/A3542 Karl-Josef Hildenbrand

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ