Smutná bilance
"Otec babyboxů": Sté dítě slavit nebudu. Něco je tu špatně
26.12.2013 18:30 Rozhovor
Dosud bylo do českých babyboxů odloženo devadesát devět dětí. To sté zakladatel záchranných schránek pro děti Ludvík Hess očekává každým dnem. Jeho příchod však rozhodně slavit nebude. "Svědčí to o něčem špatném ve státě i ve společnosti," říká Hess v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ. Nyní staví azylový dům pro maminky v nesnázích. Doufá, že mnohé odradí od rozhodnutí svého miminka se zbavit.
Babyboxy dosud prošlo devadesát devět dětí. Je to číslo radostné, nebo smutné?
Ze začátku jsem měl svým způsobem z těch dětí v babyboxu "radost". Byla to pro mě satisfakce. Ale čím víc to číslo narůstá, tím jsem vyděšenější a vyděšenější. Když jsem v roce 2005 prvního června otevíral první babybox, myslel jsem, že budou v Česku jen dvě schránky, jedna v Praze a druhá v Brně. Ale pak přišel babybox i v Olomouci a pak se to začalo rozjíždět... Došlo mi, že pro funkčnost babyboxu je nutná jejich snadná dostupnost. Je jasné, že maminka, která je po porodu mimo zdravotní zařízení, je v tíživé psychické i sociální situaci. Nedokáže se dopravit s dítětem ani deset kilometrů, natož aby s ním jela přes celou republiku do Prahy či do Brna. Tak jsem začal "budovat" babyboxy.
Kdy si myslíte, že sté miminko babyboxem projde?
V řádu několika dnů či týdnů. Letos bylo odloženo sedmnáct dětí. Řada lidí se mě ptá, jak oslavím sté dítě. A já na to odpovídám, že ho slavit nebudu. Leda smutkem. Fakt, že v Česku bylo odloženo do babyboxu - tedy tím nejkorektnějším způsobem - sto dětí, svědčí o něčem špatném ve státě i ve společnosti. Když si k tomu přidáte děti, jež byly nalezeny mrtvé, což je za posledních osm let asi třicet dětí, když si k tomu přidáte děti, které byly nalezeny živé někde na lavičce, v křoví v parku, a přidáte-li děti někde na dně řeky či skládky, o nichž nikdo neví... Bojím se, že mrtvých dětí bylo daleko víc.
Stará se stát o sociálně potřebné maminky špatně? Nebo čím to je?
Stát ani společnost o nich mnohdy nevědí. Ve společnosti žije až sto tisíc lidí, o kterých stát ani neví, jak se jmenují. Velká část dětí, které projdou babyboxy, pochází právě z téhle skupiny. Je tu i skupina dětí, jež pocházejí z relativně lepších poměrů, to znamená od matek, které žijí normálním způsobem, ale dítě odložily kvůli psychickým potížím. Na odložení dítěte do babyboxu nevidím nic hrozného, ale samozřejmě je nechválím. Myslím, že ta nešťastnice či ti nešťastníci udělali to nejslušnější, co udělat mohli. Že donesli dítě i několik kilometrů a strčili ho do bedýnky. Většina dětí je odložena těsně po porodu bez jakékoliv výbavy, v dece, ušmudlaném triku. Já byl u odloženého dítěte v brněnském babyboxu. Šlo o holčičku Marcelku, odloženou asi hodinu po porodu. Neměla ani podvázanou pupeční šňůru. Většinou mají miminka podvázanou pupeční šňůru aspoň tkaničkou od bot nebo gumou z trenýrek.
Mívá odložení dětí do babyboxu šťastné konce?
Určitě lepší, než kdyby děti zůstaly u svých biologických rodičů. Když nic jiného, tak se - ty děti - alespoň posunou ve společenském žebříčku výš. Píšu si s řadou adoptivních rodičů, zrovna před dvěma dny mi přišel e-mail od rodičů jedné z odložených holčiček. S některými se i pravidelně vídám a jsme v přátelské vztahu.
Nyní je v Česku padesát devět babyboxů, na začátku nového roku zřídíte další dva. Cítíte ve společnosti podporu?
Morální podporu cítím určitě, finanční vlastně také. Kdybych necítil finanční podporu, tak bych to nemohl dělat. Sice je to tak, že přežíváme "z ruky do huby", ale děláme to osm let, takže je jasné, že peníze jsme dostávali. Jeden babybox stojí dvě stě padesát tisíc korun, pak musíte platit za instalaci, transport, telefon, tisk, revize, servis, inovace... Co se charitativních organizací týče, tak si myslím, že si z hlediska podpory stojíme lehce nadstandardně.
Kolik babyboxů Česko ještě potřebuje?
Tak do dvou desítek. Kromě těch, které už jsou dojednané ve Valašském Meziříčí (ten se v tuto chvíli už montuje pozn. red.) a Kutné Hoře, pak mám v plánu ještě celou řadu měst, například Havířov, což je poslední statisícové město bez babyboxu. Nepokrytá zůstala i jižní Morava - Znojmo, Břeclav. Potom je proluka v oblasti Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě. Proluka je i v Plzeňském kraji, kde jsme otevírali babybox v Domažlicích. Pak je nepokrytý i Žatec, Louny, kde shodou okolností bylo nalezeno poslední mrtvé dítě. Oslovil jsem starosty obou měst; žatecký starosta mi odpověděl zamítavě, lounská starostka aspoň odpověděla... Ředitelé obou nemocnic vůbec neodpověděli.
Stává se často, že vám babybox zamítnou?
Nedávno jsem měl kolizi se vsetínskou nemocnicí, kde mi ředitel oznámil tiskovou zprávou, že ve Vsetíně babybox nebude. Pak se toho negativního konfliktu chytla média a nakonec si myslím, že babybox ve Vsetíně příští rok bude. Můj plán však teď je, abych staré babyboxy vyměnil za nové. Protože elektronika jde dopředu a babyboxy jsou časem opotřebené.
Někteří pediatři babyboxy kritizovali. Pořád se s tím potýkáte?
Kritika některých pediatrů trvá. Dokázal bych je však spočítat na prstech obou rukou. Připadá mi to kuriózní, protože jde o lékaře - a přitom jejich argumenty nejsou medicínské, ale právní. Ti lékaři neerudovaně prohlašují odložení dítěte za strašný trestný čin opuštění dítěte, ale to není pravda, protože tam je zapotřebí k naplnění skutku, aby dítě bylo ohroženo na zdraví či na životě. Argumentují i Úmluvou o právech dítěte, že dítě má právo znát své rodiče. Ale tam je psaný dovětek "...pokud je to možné". Vždyť statisíce dětí v Česku nezná své pravé rodiče.
Co kritika OSN?
Kritika výboru pro práva dítěte při OSN vyplývala z té úmluvy. Je zhruba už dva roky stará a byla tehdy zcela mimořádným způsobem babyboxům prospěšná. Protože kolem toho vznikla mediální taškařice a kritika nakonec přinesla babyboxům podporu.
Vy teď pro maminky v nesnázích stavíte azylový dům...
Kus azylového domku jsem postavil u sebe na zahradě v Hájku. Domek už stojí, ale není celý. Na každém babyboxu je cedulka určená maminkám, kde se píše: Odkládáš své děťátko, protože s ním nemáš kde přespat? Zavolej 602305139, tedy moje číslo. Azylový dům je největší důkaz toho, že nechci další děti odložené do babyboxu. Ale vím, že tam další děti budou. A že je to otázka dnů či týdnů. A říkám rovnou: sté dítě oslavovat nebudu. Azylový dům stavím právě proto, abych maminkám poskytl první pomoc. Jsem ochoten pro takovou maminku dojet, ubytovat ji, dát jí najíst. Ale nadosmrti se o ni starat nebudu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.