Nad prvním případem prasečí chřipky v Česku nelze mávnout rukou, ale zároveň není důvod k panice. Epidemiologové tuto událost očekávali. Problém by nastal teprve v okamžiku, kdy by se virus začal na našem území intenzivně šířit z člověka na člověka.
Chřipka sice v posledních týdnech ustoupila z prvních stránek novin, ale její pronikání do dalších zemí pokračovalo. Nyní tedy došlo i na Českou republiku. Jsme 47. zemí světa, v níž byl virus H1N1 potvrzen. Epidemiologové varovali, že je něco podobného pravděpodobné, hlavní hygienik Michael Vít už 29. dubna připustil, že chřipka k nám může dorazit do týdne.
ČTĚTE TAKÉ: Prasečí chřipka je v Česku. Nakažený je muž z Prahy
Virus prasečí chřipky si z New Yorku přivezl pilot ČSA
Situace je podobná jako v řadě jiných zemí. Virem se nakazil pilot ČSA létající do New Yorku, tedy do oblasti, kde je počet nakažených relativně vysoký. Muž nemá vážnější příznaky a zatím se nezdá, že by se od něj nakazil někdo další. Právě snadný přenos z člověka na člověka je přitom to, čeho se epidemiologové nejvíce obávají.
Mezi lidmi se virus zatím významněji šíří pouze v Severní Americe a v posledních dnech také v Japonsku. V ostatních oblastech světa včetně Evropy jsou přenosy mezi lidmi výjimečné.
Bouře ve sklenici vody?
Virus postupuje pomalu, průběh nemoci je většinou mírný, neumírají stovky, natož tisíce či dokonce miliony lidí, jak by se v případě katastrofického scénáře mohlo stát. Potvrzeno je zatím 91 úmrtí: 80 v Mexiku, 9 ve Spojených státech a po jednom v Kanadě a v Kostarice. S tím, jak se hrozba světové pandemie s mnoha mrtvými stále nenaplňuje, přibývá úvah o tom, že od začátku jde o uměle nafouknutou bublinu a nic významného se vlastně neděje.
Je docela dobře možné, že virus H1N1 skutečně zmizí ze scény, aniž by napáchal významnější škody. To však zpočátku nebylo vůbec jisté - a není to jisté ani dnes.
"Virus nám milostivě poskytl odklad, ale nikdo nemůže říci, zda to není pouze klid před bouří," varuje ředitelka Světové zdravotnické organizace (WHO) Margaret Chanová. A podle epidemiologa Jiřího Berana z Centra očkování a cestovní medicíny při Poliklinice II. v Hradci Králové se může stát, že virus se přes léto mírně promění a na podzim nastoupí druhá vlna. Při troše smůly by pak nemoc mohla mít vážnější průběh, ale zato získáme čas na vývoj vakcíny a doplnění zásob antivirotik.
Chřipkové viry totiž obecně mají tu nepříjemnou vlastnost, že se rychle proměňují a navíc jsou schopny vzájemně si vyměňovat genetickou informaci napříč různými kmeny. I aktuální virus H1N1 vznikl jako kombinace prasečí, ptačí a lidské chřipky. Může se proto stát, že virus během své cesty napříč světem získá větší virulenci. WHO i zdravotnické organizace v jednotlivých státech proto musely při objevení viru H1N1 začít jednat a bylo by od nich nezodpovědné, kdyby ve svém úsilí polevily. V tomto ohledu se tedy o planý poplach nejedná.
Akutní nebezpečí nehrozí
Výše zmíněná skutečnost, že v Evropě zatím nedochází k intenzivnímu šíření viru přenosem z člověka na člověka, je dobrým znamením. Před panikou varuje i Michael Vít, který ČTK řekl: "Každý rok zahyne na běžnou sezonní chřipku 2000 lidí a toto opravdu je za tento měsíc první případ, který má navíc naprosto minimální příznaky, chtěl bych tedy všechny uklidnit."
ČTĚTE TAKÉ: Zbytečné utrácení? Praha bojuje s epidemií. Sólo
Odborníci dlouhodobě odrazují před preventivním užíváním protivirových léků. Léky nejnovější generace, Tamiflu a Relenza, zatím proti viru H1N1 fungují, zbytečná panika by nás však mohla o tyto zbraně připravit, protože virus by vůči nim mohl získat odolnost.
Před nákazou se lze chránit dodržováním základních hygienických návyků, především častým a důkladným mytím rukou mýdlem nebo prostředky s alkoholem. Pomáhá zdravý životní styl - hodně spánku, žádný stres, pravidelné jídlo a dostatečný příjem tekutin. Pokud se infekce objeví v blízkém okolí, je vhodné použít roušku a vyhýbat se místům s vysokou koncentrací lidí. Taková situace však zatím v České republice nenastala.
Foto: ČTK/AP, Reuters, Robert Zlatohlávek
